Bulletin 48 – advent 2019

Milí čtenáři,

o tom, že výročí v naší církvi nechtějí skončit, jsem psala už v minulém úvodníku letos v létě. A teď přichází výročí další, rovněž významné. Nemá sice křesťanské podhoubí, ale křesťanů se týká bytostně, vždyť v něm jde o svobodu! O svobodu nás všech, občanů bývalého Československa, kteří si ji vymohli při sametové revoluci, v „sametovém něžném Listopadu“ roku 1989. Tedy právě před třiceti lety!

A jak je to dnes? Máme pořád důvod k radosti? Co a kam se za těch 30 let ztratilo? Pochybnosti a otázky nás utvrzují v jednom – boj o svobodu nekončí nikdy.

Nemá valného smyslu popisovat, co všechno vás v novém Bulletinu čeká, jednu významnou událost bych ale přece jen ráda ještě zmínila, a tentokrát skutečně ryze církevní – úplně nová evangelická škola s názvem Filipka, s jejíž ředitelkou jste si mohli v minulém Bulletinu přečíst rozhovor, se v září opravdu slavnostně otevřela. Ve škole je veselo, spokojeni jsou jak malí žáčkové, tak učitelský sbor. Věřme, že to tak bude napořád. A věřme také, že vás nový Bulletin něčím zaujme.

Advent přichází, můžeme se opět těšit na vánoce, na oslavu narození Syna Božího, který přišel mezi nás, aby nás provázel a utěšoval, aby nás držel nad vodou a hlavně byl s námi i nad námi jako vidina věcí nadcházejících.

Jana_PliskovaS přáním pokoje Božího

za redakční radu Jana Plíšková

Škola známá široko daleko. Rozhovor s ředitelkou diakonické školy v Merklíně Ivanou Kováčovou

IMG_0877.1Rodiny se kvůli téhle škole stěhují třeba i přes 100 kilometrů. Jako jedna z mála v České republice totiž dlouhodobě přijímá i žáky s těžkým autismem a dovede jim poskytnout vedle speciálního vzdělání i celodenní péči. Navštěvuje ji 114 dětí. Určitou formu autismu má více než polovina z nich, 80 % z nich nemluví a s učiteli komunikuje přes takzvaný výměnný obrázkový komunikační systém. Přesto tvoří společně s rodiči a zaměstnanci školy jedno velké společenství, jak vyplývá z rozhovoru s ředitelkou Ivanou Kováčovou. Pokračování textu Škola známá široko daleko. Rozhovor s ředitelkou diakonické školy v Merklíně Ivanou Kováčovou

Třicet let Diakonie ČCE

foto František Plzák (77)Slavnosti, hudba, rozhovory, zamyšlení a projekce. To všechno byly oslavy třicetin Diakonie. Začaly odborně: mezinárodním seminářem na téma hodnot v diakonické práci. Následovala dvě setkání v pražském kostele U Salvátora a poté v centru Pražská křižovatka manželů Dagmar a Václava Havlových. Hudbou doprovázel orchestr Konzervatoře Evangelické akademie pod vedením Ladislava Moravetze a Hradišťan, světově známý soubor spojující moravský folklór a worldmusic. V promluvách se vystřídali mezinárodní hosté, klienti Diakonie i zakladatelé organizace, díky kterým v roce 1989 Diakonie svou činnost obnovila a rozrostla se v jednu z nejrespektovanějších pomáhajících organizací v České republice.

Jiří Hofman

 

Diakonie pro syrské uprchlíky

IMG_5378Výtěžek postní sbírky 600 000 Kč poputuje na pomoc syrským uprchlíkům v Libanonu a Jordánsku. Diakonie využije peníze na nákup vybavení na zimu, která je v horských oblastech Libanonu překvapivě chladná. Pro uprchlíky žijící často v jedné holé místnosti, není lehké ji přečkat. Deky, matrace, kamna či topný olej nakoupí Diakonie až na místě, aby zároveň podpořila místní trh. Teplé deky vyrábí v komunitních dílnách přímo syrští uprchlíci, a díky naší pomoci tak získají práci.  Další část peněz podpoří zřízení a provoz komunitního centra v jordánském městě Zarqá, které poskytne volnočasové a vzdělávací kurzy a pomůže ekonomické samostatnosti uprchlíků. Pokračování textu Diakonie pro syrské uprchlíky

Na co nechceme zapomenout

2.6.1990 fOd sametové revoluce, která začala 17. listopadu 1989, uplynulo letos 30 let. To je významný mezník, a tedy důvod, proč se tomuto výročí věnujeme více než v letech předchozích. Zpráva o demonstraci na Národní třídě v Praze, která se ten den konala, se rychle roznesla do celého světa a rozpohybovala nečekaně další události, které se najednou šířily po celé republice a vyprostily ji z komunistické diktatury. Pokračování textu Na co nechceme zapomenout

Cestování po planetách začíná. „Filipka – škola příběhem“ přivítala první žáky

DSC_2476Dveře dětem z první až čtvrté třídy otevřela v první školní den nového školního roku sedmá škola Evangelické akademie. Jmenuje se Filipka – škola příběhem a sídlí v Brně ve Filipínského ulici. Slavnostního otevření na školním dvoře se zúčastnili děti, rodiče, přátelé školy, partnerský sbor Českobratrské církve evangelické v Brně-Husovicích i představitelé vedení evangelické církve. Pokračování textu Cestování po planetách začíná. „Filipka – škola příběhem“ přivítala první žáky

Duchovní péče ve zdravotnictví dostává jasná pravidla

JPS-9891 nováZástupci křesťanských církví podepsali důležitou dohodu s ministerstvem zdravotnictví. Po dvanáctiletém úsilí byla uzavřena dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR, Českou biskupskou konferencí (ČBK) a Ekumenickou radou církví v ČR (ERC). Představuje historicky významný krok, protože vůbec poprvé stanoví rámec, pojmy a strukturu pro poskytování duchovní péče ve zdravotnických zařízeních. Pokračování textu Duchovní péče ve zdravotnictví dostává jasná pravidla

Zázrak v Chebu

IMG_20191006_151245To, co se v posledních letech v Chebu podařilo, hraničí se zázrakem. Ještě v roce 2017 byly v evangelickém kostele trhliny v tlustých zdech tak široké, že jimi bylo vidět ven, střecha čekala na opravu a omítka, opadávající z fasády, ohrožovala chodce. Díky velké finanční podpoře Evangelické luterské církve v Bavorsku, Města Cheb, Ministerstva kultury ČR, Česko-německého fondu budoucnosti a dalších byl však místní evangelický kostel Pokoje zachráněn před zchátráním a je uchován pro budoucí generace. A obnovila se i bezpečná statika kostela. Pokračování textu Zázrak v Chebu

Bulletin 47 – léto 2019

Milí čtenáři,

opravdu velká výročí se v naší církvi slavila od roku 2015 do roku 2018 téměř bez zastavení. A konec zatím není vidět. Letos v červnu totiž slaví 30 let existence Diakonie Českobratrské církve evangelické, která se ustavila paradoxně velmi těsně ještě před sametovou revolucí a změnou režimu. Tato organizace je zaměřena na sociální služby a za těch 30 let se jí toho podařilo opravdu hodně; stala se schopnou a věhlasnou neziskovou organizací, má i centrum humanitární pomoci, působící v zemích pustošených hladem, povodněmi a dalšími katastrofami. Je pevně ukotvena i v uprchlických táborech, od střední Evropy opravdu hodně vzdálených. A nutno dodat, že po katolické charitě je to druhá největší organizace tohoto typu v naší zemi. Tomuto výročí se jistě budeme věnovat v následujícím zpravodaji, ale o tom, že se Diakonii podařilo například rekonstruovat pro malé žáky pět škol až v Barmě, si přečtete již nyní; máme z toho radost.

Evangelická akademie – to je další organizace, na kterou může být naše církev hrdá. Dosah jejího působení je pro změnu ryze středoevropský, ale neméně důležitý. V jejím rámci působí v České republice už sedm škol, o té úplně nové, sedmé, která vznikla v Brně a jmenuje se půvabně – Filipka, se v rozhovoru s její ředitelkou dočtete také.

Českobratrská církev evangelická si všímá a zasazuje se za ty, kdo jsou kvůli svému přesvědčení nebo své víře ve světě utlačováni. Nemáme schopnost ani moc aktivně zasáhnout, můžeme však na situaci upozorňovat, pořádat diskuse nebo demonstrativní vzdorná shromáždění. I o tom si tentokrát přečtete – jistě ne poprvé a jistě ne naposled. Věřme, že nastanou časy, kdy těchto protestních počinů nebude třeba. Když ne teď a tady, tak jednou v království Božím. Toho se držme.

S přáním pokojného a pokud možno svěžího léta,

za redakční radu

Jana_PliskovaJana Plíšková