Bulletin 50 – léto 2020

Milí čtenáři,

je jisté, že klimatické změny, mimo jiné sucho, nás všechny skutečně ohrožují. Jenomže v České republice se to nyní skoro nezdá pravděpodobné. Je červen, ale nástup léta nikde. Horka, která nás některé roky v tuto dobu už sužovala, jsou v nedohlednu, prší a prší. Aspoň zatím. Radujme se!

Světem stále hýbe „čínský virus“, doufejme, že je už skutečně pomaličku na ústupu, my jsme vděčni, že v naší zemi se epidemie zvládla velmi dobře a přejeme totéž i vám odjinud. Prosme za celý zasažený svět.

Je skoro neuvěřitelné, jak úžasně se v čase pandemie projevila v české společnosti soudržnost, jak lidé šili a rozdávali roušky, jak obětavě, skutečně až na hranici sil, pracují zdravotníci, pracovníci v domovech pro seniory a tak dále a tak dále.

V té souvislosti ráda zmiňuji i naše faráře, faráře ČCE, jistě to ale bude podobné i v jiných církvích. Bohoslužby se sice konat nemohly, faráři však paradoxně měli práce víc! Abychom o nic nepřišli, připravovali totiž bohoslužby „on line“. A to ještě úplně doprostřed doby šíření zrádného viru spadly Velikonoce!

Pandemii jsme věnovali i některé texty v tomto Bulletinu. Ráda bych vás také upozornila na článek o tom, jak se žije českému evangelickému faráři ve Skotské církvi, v Lockerbie. Taky to nemá s ohledem na pandemii moc snadné, i on připravuje bohoslužby přes internet, snímané kamerami, k tomu připravit texty písní…

Milí přátelé, přeji nám všem, ať se už pandemická vichřice přežene a ať můžete letní čas strávit svobodně a smysluplně.

Pokoj s Jana_Pliskovavámi.

Za redakční radu Jana Plíšková

Slova i činy pod jednou střechou. Vznik Centra Jana Amose Komenského

Přístavba a původní budova Evangelický sbor v Přešticích má své počátky v době po první světové válce. První bohoslužby se konaly na podzim roku 1921 za účasti 60 osob. Počet členů sboru postupně rostl až na několik set. Velkou zásluhu na rozvoji sboru měl dlouholetý kazatel a pastýř sboru Josef Francouz. Sboru však od počátku jeho existence chyběly odpovídající prostory, které by mohly sloužit evangelické komunitě i pospolitosti města Přeštice a okolí. A tak se za ně pan farář vytrvale modlil. Na určitý čas sbor získal budovu synagogy a přilehlého domu, ty však byly roku 1974 zbořeny. Za obtížných podmínek získal alespoň rodinný domek, který sloužil jako kostel, fara i sborový dům zároveň, což ovšem bylo nouzové řešení. Pokračování textu Slova i činy pod jednou střechou. Vznik Centra Jana Amose Komenského

V době pandemie

Studenti Evangelické akademie Náchod pomáhají s hlídáním dětí zaměstnanců náchodské nemocnice

Náchod (4)V souvislosti s šířením nového koronaviru byla na základě mimořádného opatření v polovině března zakázána ve školách výuka. V Náchodě hned druhý den započalo jednání o spolupráci při hlídání dětí mezi okresní nemocnicí a Střední odbornou školou sociální a zdravotní – Evangelickou akademií. Pokračování textu V době pandemie

Kulatý stůl 2020. Zahraniční partneři podpoří projekty za více než 8 milionů korun

DSC_6001Od středy 11. března do čtvrtka 12. března 2020 se na půdě ústřední církevní kanceláře v Praze konalo setkání našich zahraničních partnerů tzv. Kulatého stolu. Jsme rádi, že se toto jednání i přes potíže a komplikace, způsobené omezeními kvůli koronaviru, podařilo uskutečnit. Pokračování textu Kulatý stůl 2020. Zahraniční partneři podpoří projekty za více než 8 milionů korun

Dvacet let s korejskými křesťany v Kobylisích. Vzájemné obohacení jinými tradicemi

oslava_02Neodmyslitelnou součástí sboru v Praze-Kobylisích je dnes komunita korejských křesťanů. První korejské rodiny se na bohoslužbách začaly objevovat na sklonku devadesátých let a v roce 1999 se z iniciativy farářů Jiřího Štorka a Jongsila Lee slavily první bohoslužby společně. Pokračování textu Dvacet let s korejskými křesťany v Kobylisích. Vzájemné obohacení jinými tradicemi

Peníze ze sbírek pomáhají v Řecku. ČCE poslala téměř milion korun

ilustrační (1)Výtěžek mimořádné sbírky byl zaslán třem organizacím na ostrovech Chios a Lesbos, další část peněz míří také do syrského Aleppa. Celková výše podpory je přes 930 000 Kč a poslouží na nákup potravin, léků a zajištění nezbytné lékařské pomoci. Darované finance pomáhají dvěma řeckým organizacím – Perichoresis a Chios People Kitchen a také české pobočce Lékařů bez hranic. Všechny organizace působí na řeckých ostrovech přímo v přeplněných uprchlických táborech a z daru nakupují a rozdávají hlavně trvanlivé potraviny a lékařské potřeby a poskytují nutnou lékařskou péči. Pokračování textu Peníze ze sbírek pomáhají v Řecku. ČCE poslala téměř milion korun

Jak Diakonie čelí současné koronavirové epidemii a jak pomáhá

Diak Krabčice (4)Doma má Marie Jurošková nachystanou tašku a v té sbaleno jako na tábor. Osobní věci, telefon, polštář, deku, oblíbenou společenskou hru. V kteroukoliv denní i noční dobu je připravena vyrazit. Ne však na tábor, ale ke klientům domova se zvláštním režimem Diakonie ve Valašském Meziříčí. Spolu s paní Marií je takto připraveno dalších devět lidí. Zdravotní sestry, pečovatelé, uklízečky. Pokračování textu Jak Diakonie čelí současné koronavirové epidemii a jak pomáhá

Pomáháme i za hranicemi

11. IMG_5387K rozhovoru jsme se sešli v době, kdy média popisovala bouřlivé dění na turecko-řecké hranici, kterou se snažily překročit davy migrantů. Turecko je prý dokonce k odchodu ze své země nutilo násilím. Pro Erika Siegla a Kristinu Ambrožovou jde o žhavé téma. Kristina totiž stojí v čele diakonického Střediska humanitární a rozvojové spolupráce, Erik vede zahraniční sekci tohoto střediska. Pokračování textu Pomáháme i za hranicemi

Bulletin 49 – Velikonoce 2020

 Naši milí čtenáři,

předvelikonoční Ekumenický bulletin je pro vás připraven. Velikonoce – to je konstanta, jistota, Velikonoce budou bez ohledu na to, že po světě se tak neomaleně šíří drzý virus; Ježíšovo kralování se tím ohrozit nemůže.

Pokud jde o texty v tomto čísle, ráda bych upozornila na rozhovor s farářem naší církve Tomášem Junem. Tomáš Jun se rozhodl k dost odvážnému kroku, ujal se totiž velmi skomírajícího sboru v Ústí nad Labem a změny, které se za zatím krátkou dobu jeho působení staly, by se skoro daly nazvat zázrak. Pro Tomáše to totiž byla opravdová výzva – copak by měl evangelický sbor v krajském městě asi s 95 000 obyvatel úplně skonat? To přece není možné! Tak se podívejte, co se tomuto 34letému faráři už podařilo a co hodlá dělat dál. A ať je Tomášova práce povzbuzením i pro naše konání, ujišťuje nás totiž o tom, že i věci zdánlivě beznadějné můžou mít smysl, můžou přinést silný užitek i radost.

A to druhé, co chci zmínit a co se také zdá skoro neuvěřitelné, to je působení spolku s názvem Milion chvilek. Dvěma mladým lidem, zakladatelům tohoto občanského vzdoru, se podařilo rozpohybovat protivládní nesouhlas českého národa způsobem, který do dnešní doby jako by skoro nepatřil. Účast na demonstracích Milionu chvilek je jednoznačně nejvyšší od sametového listopadu roku 1989, skoro se mu počtem zúčastněných blíží!

Milí přátelé, virus náš svět nezboří. Kéž nám Velikonoce přinesou pokoj a naději, které starosti našeho světa daleko převýší – všemi směry!

Jana_PliskovaZa redakční radu

Jana Plíšková