Mezioborová zahraniční konference sociologie a sociální práce na Evangelické teologické fakultě UK

foto 6  fotka 3V prvním zářijovém týdnu roku 2017 se konala v pořadí sedmá mezinárodní konference, na níž se setkávají sociální pracovníci se sociology – 7th International Conference on Sociology and Social Work. Tradice tohoto mezioborového setkání byla založena před několika lety víceméně spontánně z iniciativy britských a holandských sociologů a sociálních pracovníků. V posledních letech se mezinárodní okruh rozšířil a zasáhl i Českou republiku; letošní konference se konala poprvé v Praze, na půdě Evangelické teologické fakulty UK, a přijelo kolem 50 účastníků z 11 zemí.

Pro konferenci bylo zvoleno tematické zaměření na sociologii a sociální práci v post-sekulárních společnostech. Předpona post- je často užívána a vyjadřuje jakýsi stav po dosažení vrcholu moderní éry. Moderna byla spojena se sekularizací, ale jak se ukázalo na konci 20. století, sekularizace nebyla nikdy a nikde plně dovršena. Veřejná sféra je sice v moderních státech většinou oddělena od církevní a je spravována bez přímého vlivu náboženských institucí, ale církve i náboženství stále existují a tvoří významnou alternativu k převládající racionálně-technokratické a ekonomicko-pragmatické perspektivě moderního člověka a moderní civilizace; upozorňují na jinou dimenzi života a světa. Konference se zaměřovala na to, jak mohou být církve zapojeny do utváření soudobých komunit, jak může být v sociální práci využita duchovnost člověka a jak duchovní potřeby poznávat a naplňovat.foto 6 mezinar. konf.sociologie a socialni prace fotka 1Hlavními řečníky byli prof. Walter Lorenz, teolog a sociální pracovník, působící v posledních letech na univerzitě v Bolzanu v Itálii, prof. Grace Davie, socioložka z Univerzity v Exeteru ve Velké Británie, specializující se na problematiku religiozity a dr. André Mulder, teolog s praxí sociálního pracovníka z Univerzity Windesheim v Holandsku. Walter Lorenz nás uvedl do širokého evropského historického a kulturního kontextu současné sociální práce, který je bez hlubokého křesťanského zakořenění nemyslitelný. Obdobně André Mulder připomněl duchovní a hluboce existenciální roviny problémů, jevících se a řešených jako problémy sociální. Grace Davie se zamýšlela nad tím, zda církve mohou převzít některou z pečujících úloh stále se zužujícího a okleštěného moderního státu. Již dnes jsou významným poskytovatelem sociálních služeb, a to i v ČR. V příspěvcích účastníků, jež tvořily pestrou směsici, rezonovala existenciální a duchovní témata (spiritualita ve stáří), ale i společenské problémy (migrace, chudoba, vyloučení). Někteří upozorňovali na nové potřeby vzdělávání sociálních pracovníků např. v oblasti komunitní práce, jiní se zabývali podmínkami práce (hot-desking) či využitím sociálních sítí v začleňování izolovaných osob.

Sociální práce dnes neznamená jen případovou práci s jedincem či rodinou, ale často s velkými skupinami a komunitami. Do mezioborové spolupráce v sociální práci je možné zapojit i kreativní umělce či mediální odborníky. Je zřejmé, že teologie i církve mají co nabídnout i lidem, kteří se nepovažují za tradičně věřící a nejsou jejich členy. To zaznělo přesvědčivě v příspěvku na téma nemocničního kaplanství v českých nemocnicích.

Spolupráce mezi sociální prací a sociologií není ve všech zemích vnímána jako zásadně důležitá. Například v Británii není znalost strukturální podmíněnosti sociálních problémů brána jako něco, čemu by měl sociální pracovník rozumět. V portugalských příspěvcích byl naopak velký důraz kladen na kritickou sociální práci, jež odkrývá společenské determinanty sociálních problémů, a tam je sociologická znalost explicitní. Sociální práce se dnes profiluje jako obor, skýtající různé možnosti přístupů a ohromnou variabilitu metod práce. Fotogalerie dostupná na http://www.etf.cuni.cz/zezivota/Sociology_Sep17/

Eva Křížová, Katedra pastorační a sociální práce ETF UK