Sexuální násilí jako válečná zbraň

34464167621_9a17386be9_k„Svět není dobré místo, je plný násilí a utrpení.“ Těmito slovy zahájil svoji řeč k delegátům letošního valného shromáždění Světového luterského svazu dr. Denis Mukwege, lékař z Demokratické republiky Kongo. Tento konžský lékař ví, o čem mluví. Už skoro dvacet let se věnuje péči o děti a ženy, které jsou znásilňovány během zapomenutého konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo. Mír je v nedohlednu, náklady na vedení bojů partyzánské skupiny se platí z nelegální těžby diamantů a dalších minerálů, které jsou nezbytnou surovinou pro výrobu počítačů, tabletů a mobilních telefonů. Obrovské nerostné bohatství, které by jinde bylo požehnáním, je pro tuto zemi prokletím.

Násilí na ženách jako ničivá zbraň

Znásilňování je v tomto konfliktu používáno jako válečná a velmi ničivá zbraň. Cílem není uspokojení sexuální touhy, ale zmrzačení žen, které přináší rozklad celých komunit, v nichž jsou ženy často hlavní ekonomickou silou. Obětmi jsou nejen dospělé ženy, mladé i staré, ale také dívky, včetně kojenců. Odhaduje se, že jich je přes 300 000, každý den však přibývají další. Některé jsou znásilňovány opakovaně. Násilí vůči ženám se stalo ve společnosti normou, viníci jsou potrestáni jen málokdy.

Panzi Hospital

34211444810_e6fce600da_kKdyž se dr. Mukwege rozhodl pro medicínu, netušil, že se z něj stane odborník na operace poničených ženských pohlavních orgánů. První nemocnice, v níž pracoval, byla během bojů zničena, mnoho lékařů, dalších pracovníků a pacientů povražděno. Násilí páchané na ženách, které v té době vzrůstalo, šokovalo dr. Mukwegeho natolik, že se rozhodl zaměřit se na pomoc právě jim. V roce 1999 založil se švédskou pomocí nemocnici, Panzi Hospital, jejímž cílem je poskytovat obětem sexuálního násilí všestrannou pomoc, v první řadě lékařskou. Dívky i ženy musejí zpravidla projít mnoha operacemi, než jsou schopny běžného života (než kupříkladu moč i výkaly opět kontrolovaně vycházejí správnými otvory). Dost jich zůstává trvale neplodných. Ruku v ruce s touto péčí jde pomoc psychologická, sociální a právní. Hodně žen se po proběhlé léčbě nemůže vrátit domů, často kvůli tomu, že byly rodinou vyhnány. Ty mají možnost se vzdělávat a jsou podporovány v tom, aby získaly ekonomickou nezávislost. Nemocnicí prošlo za dobu její existence přes 50 000 znásilněných dívek a žen.

Apel na svědomí státníků

Dr. Mukwege nejen operuje a vede nemocnici, ale také cestuje po světě a snaží se burcovat světovou veřejnost, aby vzala konflikt ve východním Kongu vážně. Usiluje také o to, aby se násilí na ženách v rámci válečných konfliktů všude po světě dostalo stejné pozornosti a stejného odsouzení, jako je to třeba v případě chemických zbraní. Krátce poté, co dr. Mukwege pronesl řeč ve shromáždění OSN, při níž kritizoval i konžskou vládu, byl na něho spáchán atentát. Zabit byl jeho spolupracovník a členové jeho rodiny byli drženi jako rukojmí. Dr. Mukwege proto odešel i s rodinou do Belgie, avšak po velkém naléhání svých bývalých i současných pacientek se vrátil, v nemocnici Panzi pracuje dále a dále také apeluje na svědomí státníků.

Pomoci můžeme sbírkou na Panzi Foundation

Existuje způsob, jak pomoci přímo v Kongu. Práci nemocnice Panzi financuje nadace Panzi Foundation. Vedení Českobratrské církve evangelické se rozhodlo podpořit tuto nadaci vyhlášením mimořádné sbírky, která bude probíhat ve všech sborech do konce roku 2017. (Číslo účtu: 7171717171/2700, variabilní symbol 911701).

Více informací k práci Panzi Hospital a Panzi Foundation lze nalézt na stránkách www.panzifoundation.org. O práci dr. Mukwegeho i o násilí na ženách v Kongu byl před několika lety natočen belgický film L’homme qui répare les femmes: la colère d’Hippocrate (Muž, který uzdravuje ženy: Hněv Hippokratův).

Olga Navrátilová, členka rady Světového luterského svazu a účastnice květnového valného shromáždění ve Windhoeku v Namibii