Bulletin 43 – Velikonoce úvodník

Milí čtenáři,

o tom, že poslední roky naši církev provázejí velká výročí, jste se mohli dočíst už v předchozích úvodnících. Ale výročí pro Českobratrskou církev evangelickou asi nejzásadnější je teprve před námi: Na podzim tohoto roku to bude 100 let, co naše církev vznikla. A jistě bude toto výročí nejnáročnější i z hlediska příprav, které jsou už teď v plném proudu. Oslava totiž musí být opravdu důstojná, musí být hodna důležitosti tohoto historického mezníku. Vznik naší církve je totiž důležitý nejen pro nás, evangelické křesťany, ale zrovna tak pro další občany naší země, ač si toho nemusí být vědomi. Oni se s námi potkávají, slyší o nás, když v médiích upozorňujeme na křivdu, lež, bezpráví, přijímají naši pomoc – pomoc kaplanů, jako učitelů, oddávajících…

Toto číslo Ekumenického bulletinu vychází těsně před velikonočními svátky. Je to záměr. Je to příležitost poukázat na to, že veliká a důstojná výročí nemusí být jen jednou za 100 nebo za 500 let, ale každoročně. Každoroční připomenutí konce pozemského žití Ježíše Krista a oslava jeho vítězství nad smrtí má pro nás dalekosáhlý význam. Přináší nám jistotu, bezpečí, pokoj. To za připomenutí rozhodně stojí, a dobře, že každý rok.

PlíškováPřeju vám, milí přátelé, aby se vám aspoň některý z předložených textů zalíbil, aby vás zaujal.

A především, ať vám nadcházející každoroční svátek velikonoční přinese pokoj a radost.

„Neboj se. Já jsem první i poslední, ten živý; byl jsem mrtev – a hle, živ jsem na věky věků. Mám klíče od smrti i hrobu.“  (Zj 1,17c–18)

 Za redakční radu Jana Plíšková