Památníky toleranční doby. Dědictví otců má svou hodnotu

DSCF6766Je trochu ostuda, že v Praze není trvalá expozice věnovaná dějinám reformace v českých zemích. V cizině je to běžné, ve Francii nebo v Německu je řada evangelických muzeí, jsou také například v Budapešti. Být si tohoto vědomi je důležité zejména s ohledem na současnou sérii výročí: Bible kralická, mistr Jan Hus, Jeroným Pražský, Martin Luther a napřesrok výročí slučovacího sjezdu českých evangelíků, kde se ustanovila Českobratrská církev evangelická. A přitom máme veřejnosti co nabídnout: Hus a jeho předchůdci jako předzvěst světové reformace, léta náboženského míru a Jednota bratrská, toleranční období a právě také unikátní sjednocení dvou větví protestantské tradice.

Novým podnětem v tomto ohledu byl objev původní toleranční modlitebny v Truhlářské ulici. Ve své době sloužila oběma pražským sborům, českému i německému, a konfesně ji sdíleli luteráni i reformovaní. Protože jde o prázdnou a chátrající budovu ve vlastnictví pražského magistrátu, zdálo se, že získat ji jako sídlo uvažovaného „Evangelického muzea“ nebude problematické. Jak se ale ukázalo, město má s domem vlastní plány a také nezbytné opravy objektu budou mnohem náročnější, takže v nejbližším období není zřízení muzea reálné.

Vysoka-ev-vstupJiná je však situace na venkově. Tam již před časem vznikly dvě expozice, reformační, případně toleranční minulosti věnované. Je třeba jmenovat Muzeum české reformace ve Velké Lhotě u Dačic, které vzniklo nedávno z iniciativy místního Spolku přátel tohoto muzea, a pak také památník toleranční doby ve Vysoké u Mělníka. Ten byl zřízen v areálu evangelického kostela ve Vysoké a jeho zřizovatelem je farní sbor ČCE v Mělníku. Celý areál je významnou památkou toleranční doby, zahrnující kostel z roku 1786, faru s dalšími budovami a hřbitov. Nevelká expozice, která přibližuje toleranční dobu, byla zřízena v bývalé márnici a věnuje se jednotlivým tolerančním sborům v této oblasti, ale i pozdějším sborům pražským – u Klimenta a u Salvátora. Je škoda, že zde chybí zmínka o pražské modlitebně v Truhlářské ulici.

 Se starými věcmi obezřetně!

Važme si sborových archivů. Ale i půdy našich far skrývají mnohé poklady! Tak například v Libiši mají první vyobrazení Bible s kalichem, pocházející od Jana Wégha a sloužící jako symbol evangelické církve více než 200 let. Salvátorský archiv zase skrývá nákresy kostela, který měl být původně přistaven k domu v Truhlářské ulici. I když v současnosti evangelické muzeum ani nějaký centrální depozitář neexistuje, snažme se pro budoucnost uchovat nejen dokumenty vypovídající o minulosti naší církve, ale také hodnotný historický mobiliář našich sborů, který dnes často z neznalosti zaniká. Možná by stálo za to alespoň založit centrální evidenci takových předmětů.

Jan Mašek