Bůh miluje cizince

DSC_0627Ježíš jako uprchlík. Migrantka Sára a migrant Abraham. Josef v rukou pašeráků lidí. Ekonomická migrantka Rút. Hospodin jako host. A co ti, kteří jsou na cestě, na útěku nebo v cizí zemi dnes?

To jsou obrazy, které před nás staví výstava nazvaná „Bůh miluje cizince“. Její prvotní smysl je představit biblické pojetí pohostinnosti – lásky k příchozím, hostům a cizincům (philoxenia). Ptá se na náš vztah k lidem na útěku a k lidem hledajícím azyl a za východisko si bere biblické texty, které se těchto otázek týkají. Vypráví příběhy různých biblických postav a popisuje jejich zkušenost na cestě pryč z domova, zkušenost cizinectví. Jak se Písmo dívá na cizince, solidaritu či pohostinnost? Máme cizince vítat, nebo jen tolerovat? Hostit je, nebo jim jen pomoci přežít? Lidé na útěku sice zmizeli z novinových titulků, ale nezmizeli ani od hradeb Evropy ani z jejích zemí. Stále hledají svoje místo k životu. Výstava ukazuje, že existuje-li skutečně (tak často vykrádané) sousloví křesťanské hodnoty, pak mezi ně laskavá pozornost k cizincům, zvláště k těm v tíživé životní situaci, rozhodně patří.

Inspirace u sousedů v Rakousku

Českobratrská církev evangelická výstavu připravila ve spolupráci s Rakouskou biblickou Bůh miluje cizincespolečností za podpory Česko-německého fondu budoucnosti a Gustav-Adolf-Werk e.V.

Kromě Německa byla uvedena také v Maďarsku, Rumunsku nebo Francii, původ má ovšem v Rakousku. Zde ji už v roce 2012 vytvořila Rakouská biblická společnost, která nám ji vstřícně a bezplatně poskytla k české adaptaci.

Výstava má formu dvanácti velkoformátových plakátů (80×200 cm). Každý plakát obsahuje fotky, obrázky a biblické verše k tématu a text tematizující biblickou zkušenost s cizinectvím (česky a německy). Od prvního k poslednímu panelu návštěvník symbolicky ujde celou cestu od rozhodnutí odejít z domova přes strastiplné putování až k problémům spojeným se vstupem do nového prostředí.

Od října výstava putuje po sborech ČCE a bude k dispozici i školám i dalším zájemcům po celé České republice. Do české veřejné diskuse chce přinést i křesťanský hlas. V situaci, kdy jsme denně konfrontováni s odmítavými stanovisky politických reprezentantů a rychlými řešeními s nulovou tolerancí, máme jako křesťané slyšet a dávat najevo, jaké důrazy a výzvy z Bible ční.

Slavnostní vernisáž výstavy se konala 26. září ve sboru ČCE v Praze-Střešovicích a uskutečnila se při ní i diskuse s lidmi, kteří sami mají s migrací či přímo s uprchlictvím zkušenost.

DSC_0504

Večer doprovodili svým vystoupením hudebníci ze Sýrie a Uzbekistánu a vítaným zpestřením byly také typické zahraniční speciality: ukrajinský boršč, plněné pirohy nebo pečivo dle iráckých receptur. Vše připravili cizinci, kteří ve střešovickém evangelickém sboru kdysi našli útočiště a postupně se stali jeho členy nebo přáteli.

Synodní rada vydala v červenci 2018 k situaci uprchlíků v České republice prohlášení, ve kterém vyjadřuje znepokojení nad postojem české vlády. Konkrétně v tomto případě se jednalo o skupinu 450 lidí, kteří uvízli v rybářské lodi nedaleko italských břehů. Česká vláda slovy svého premiéra z července tohoto roku nevyhoví naléhavé žádosti Itálie a ani jednomu z migrantů nepomůže.

Z prohlášení vyjímáme: „Svým zamítavým stanoviskem se Česká republika zpronevěřuje zásadám civilizovaného světa, k němuž se chce počítat a který stojí mimo jiné na tradici a hodnotách křesťanské víry. Jsme přesvědčeni, že náš stát je schopen ve spolupráci s ostatními evropskými partnery a institucemi proti ekonomické migraci a organizovanému obchodu s lidmi účinně zasahovat. Zároveň důvěřujeme státním i nevládním organizacím a jsme si jisti, že naše společnost má dostatek sebevědomí, morálních sil i efektivních nástrojů k podpoře těch opravdu potřebných.

Ježíšova slova o pomoci bližnímu v nouzi zní z evangelia zřetelně. Tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení konkrétních lidí nesmíme zůstávat přezíraví a neteční.“

Michael Pfann, Jiří Hofman