Filmové a diskusní večery na téma „slavní evangelíci“

4. KVH.1V roce stého výročí založení Českobratrské církve evangelické si i český stát připomíná 100 let od konce rakousko-uherské monarchie a vzniku samostatné republiky. Čeští evangelíci jsou s novodobými dějinami země významně spjati od samého počátku. Dodnes je známe jako výrazné státníky, myslitele, zastánce lidských práv nebo odpůrce komunistické totality.

Po tři podzimní večery provázela vzpomínka na tyto osobnosti návštěvníky Knihovny Václava Havla v centru Prahy. Konaly se tu tři filmové večery, včetně diskuse s hosty.

Prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka představil blíže v září dokumentární film a unikátní 100 let staré záběry z Národního filmového archivu. Ve světle jeho evangelické víry, vztahu k rodině i jeho vysokoškolského působení o něm potom hovořil náměstek ředitele Národního muzea Michal Stehlík.

KVHBěhem říjnového setkání mohli návštěvníci zhlédnout autentické záběry z vykonstruovaného politického procesu s Miladou Horákovou. Představitelé komunistického režimu ji v roce 1950 křivě obvinili z velezrady a v zmanipulovaném soudním jednání před objektivy propagandistických kamer odsoudili k trestu smrti. Statečná evangelička Milada Horáková se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany i příkladem neuvěřitelné osobní statečnosti a boje za pravdu. Na besedě o ní vyprávěla historička Dana Musilová.

V listopadu si zúčastnění připomněli odkaz mladého studenta filosofie Jana Palacha, který se upálil v lednu 1969 na protest proti sovětské okupaci Československa. Jeho pohřeb se pak stal národní manifestací a o 20 let později tzv. Palachův týden spustil i vlnu demonstrací, která vyvrcholila známou sametovou revolucí. Palacha připomněl nový celovečerní film, natočený i v jeho domovském kostele. Současný synodní senior ČCE Daniel Ženatý v něm ztvárnil tehdejšího Palachova faráře Jakuba S. Trojana. Diskuse se účastnil představitel titulní filmové role Viktor Zavadil a historik Jakub Jareš.

O tři filmově-diskusní večery byl skutečně velký zájem, počet účastníků všech tří večerů se blížil čtyřem stům a sál se vždy zaplnil do posledního místa.

Jiří Hofman