Stoleté výročí

DSC_1201Vývoj první světové války dával zřetelně tušit krach rakousko-uherské strany a pád monarchie byl cítit ve vzduchu. Politické a státoprávní změny vedly k odloučení od vídeňské církevní správy, a umožnily tak českým evangelíkům začít jednat. Vytoužené spojení dvou největších evangelických církví, augsburského a helvetského vyznání, bylo na dosah. V euforii z pádu Rakouska-Uherska a předzvěsti svobodného českého státu se rozplývají veškeré obtíže, které by v těchto souvislostech mohly nastat.

Už 16. května 1917 se důvěrně sešli představitelé českých evangelíků, kde je po referátech Josefa Součka a Josefa Hromádky přijato následující usnesení: „Čeští evangelíci cítí živou potřebu a touhu, aby zřízena byla samostatná česká národní církev evangelická, jdoucí ve stopách české reformace, a na základě tomto aby povstala i jednota nynějších historických církví českých.“ Velký zájem o připojení k nové církvi projevilo několik tisíc česky mluvících evangelíků ve Slezsku, kteří si od přináležitosti k české církvi slibovali vysvobození z národnostního útlaku, jemuž byli vystaveni jakožto menšina v polských či německých sborech.

Se vznikem Československa 28. 10. 1918 pak nastává reorganizace evangelických církví a jejich Ústřední výbor se konečně usnáší na svolání všeobecného sněmu, jenž by slavnostně vyhlásil sloučení obou církví na základě Českého a Bratrského vyznání.

generální sněm1918Ustavující generální sněm byl svolán na úterý 17. prosince 1918 v devět hodin do Smetanovy síně Obecního domu v Praze. V projevech, které postupně pronášejí jednotliví představitelé obou konfesí, nelze přehlédnout patos: padají vzletná slova o hluboké vděčnosti za osvobození národa, je vyřčen dík T. G. Masarykovi jakožto nástroji Boží spravedlnosti, ale také jsou vychvalovány protestantské ideály demokracie, svobody a odpovědnosti. Poslední rezoluci předčítají Ferdinand Hrejsa a Antonín Frinta: evangelické církve augsburského a helvetského vyznání jsou sloučeny.

Avšak daleko dříve než ČCE vznikla, se mezi studenty teologie zrodila myšlenka vytvořit v Praze náboženské a kulturní ústředí a spojit je se jménem Husovým; myšlenka měla být uskutečněna k 500. výročí upálení mistra Jana.

Návrhy ke koupi domu padaly od roku 1902, ale nejvhodnějším se nakonec ukázal být dvoupatrový dům v ulici Jungmannově. To už se psal rok 1912, do Husových oslav, při nichž měl být původně Husův dům otevřen, zbývaly tři roky. Ač byl dům koupen, nemohl církvi začít hned plně sloužit. Byli v něm nájemníci a pro vytyčené účely tam nebylo dostatek místa. K domu patřilo ale rozsáhlé nádvoří a na něm měl být skutečný Husův dům vybudován.

V říjnu 1918 zde byl vystavěn sál pro 200 osob, knihovna s čítárnou, sídlila zde Kostnická jednota s redakcí Kostnických jisker. Po spojení protestantských církví v závěru toho roku začal v domě sídlit synodní výbor a jeho odbory. A v červnu 1923 se započalo s přestavbou. Podle projektu architekta Bohumíra Kozáka se na původní budovu přistavěla tři patra a sjednotila se fasáda průčelí, na kterou byla umístěna Husova socha od Ladislava Kofránka, reliéfy Bible a beránka a nápisy. Přední budova Husova domu byla slavnostně otevřena 1. 5. 1924. O stavbě nádvorní budovy bylo rozhodnuto v roce 1934 a za jejího architekta byl vybrán znovu B. Kozák. Novostavba ve dvoře byla slavnostně otevřena 14. 3. 1937.

Oslavy stého výročí

Festival koncertů, diskusí, divadel, filmů i ztišení a modliteb se konal v Pardubicích od 27. do 30. září. Na oslavách stých narozenin Českobratrské církve evangelické se sešly všechny generace.

Už během pátku byly v nabídce nejrůznější programy – hovořilo se o Bohu a víře, o občansky aktivním životě, roli církví ve společnosti, o menšinách, migraci nebo sociální práci. Vážnější témata střídaly koncerty, filmy, tvůrčí dílny, v programu bylo i dost zajímavých nabídek pro děti.

Hlavním bodem oslav byly slavnostní bohoslužby pod širým nebem v sobotu 29. září. Z podia na Pernštýnském náměstí je vedl synodní senior ČCE Daniel Ženatý a v přímém přenosu ji přenášela Česká televize.

foto Ben_Skála z fb (6)

Sobotní program pak pokračoval na čtyřech dalších místech Pardubic. Všude bylo možné navštívit koncerty, přednášky, výstavy, workshopy, filmy nebo ranní a večerní modlitby. Své projekty představila Diakonie ČCE, prezentace se dočkaly i prestižní evangelické školy. Komorní orchestr Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci doprovodil ráno bohoslužby a odpoledne koncertoval v parku.

Oslavy v Pardubicích představují největší a nejviditelnější akci stého roku života ČCE. Zúčastnili se jí členové církve z celé republiky, zájemci z mimocírkevní veřejnosti a ekumeničtí hosté z Česka i zahraničí. Odborníci odhadli účast na dva až tři tisíce lidí. Při této příležitosti vydala naše církev také několik publikací.

V polovině prosince letošního roku pokračuje upomínka na sté výročí ČCE mezinárodní konferencí v Senátu Parlamentu České republiky a slavnostním shromážděním ČCE ve Smetanově síni pražského Obecního domu, tedy v místě, kde skoro na den přesně před sto lety tato církev vznikla.

Dnes je Českobratrská církev evangelická největší protestantská (nekatolická) církev v České republice. Mezi slavnými evangelíky najdeme například T. G. Masaryka, Miladu Horákovou, Jana Palacha.

Adéla Rozbořilová, Daniela Ženatá