Dodatečná daň pro církve. Pokud návrh projde, zaplatí církve z navráceného majetku stamiliony

6.logo_vertikal barevnéKomunističtí poslanci navrhli zdanění finančních náhrad za majetek, který církvím neoprávněně zabavil komunistický režim v roce 1948. Koncem ledna letošního roku poslanci dolní komory parlametu návrh novely zákona schválili.

Církve by podle této úpravy měly státu platit daň z toho, co jim stát ukradl a nyní jim to vrací. Právní experti i senátoři se shodují, že jde o protiústavní krok.

Kontroverze budí i samotný fakt, že jde o návrh poslanců té strany, která majetek po druhé světové válce církvím vzala. S nástupem komunistické totality byl tento majetek znárodněn, a církve se tak staly zcela závislými na státu. Šlo o účinný nástroj, s jehož pomocí vytvářela státní moc na duchovní i věřící neustálý ekonomický tlak a omezovala církve ve svobodném působení.

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 bylo jasné, že musí dojít k nápravě těchto křivd a finanční odluce církví od státu. Cesta k dohodě nebyl jednoduchá a trvala dlouhých 23 let. Velkou část zabavených budov a pozemků totiž stát během komunistické éry využil pro své potřeby, prodal, zastavěl či nějak znehodnotil. V rámci restitucí už nebylo možné tento majetek v původní podobě vrátit.

V roce 2012 čeští zákonodárci konečně schválili zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, podle něhož mělo být vráceno 56 % původních nemovitostí v přibližné hodnotě 75 miliard korun (2,9 miliard euro).

Dalších cca 59 miliard korun (2,3 mld euro) vyplatí stát církvím do roku 2043 v podobě tzv. finančních náhrad za majetek, který už nemůže být vydán v původní podobě. Ruku v ruce s vyplácením náhrad by se během tohoto období měl začít snižovat státní příspěvek na činnost církví, až dojde k úplné odluce.

Náhrady si příjemci dělí mezi sebou. Ačkoli by celých 98 % veškerých finančních nároků mělo připadnout římskokatolické církvi, protože především jí byl majetek zabavován, díky její benevolenci vzešla z jednání dohoda, že jí nakonec připadne jen 80 %. Zbylá pětina se rozdělí mezi církve nekatolické.

A právě o dodatečné zdanění těchto náhrad se nyní v parlamentu hraje politická hra. Menšinová vláda podnikatele Andreje Babiše se opírá o hlasy komunistů a pravicových populistů a výměnou za jejich podporu slíbila schválit populistického komunistického návrhu. Novela zákona pak skutečně prošla. Tvrdě ale narazila v horní komoře parlamentu. Senátoři na svém zasedání koncem února odmítli poslanecký návrh, proti němu hlasovalo 64 ze 74 přítomných zákonodárců.

Senát označil komunistický návrh za „nestoudný a protiústavní“. Novela podle kritiků znamená hrubý zásah do majetkových práv a do právního systému samotného. Předseda Senátu Jaroslav Kubera uvedl, že jde o „mimořádnou drzost“. Další senátoři připomněli, že stát za komunistické éry na církevním majetku vydělával a neudržoval jej. Takto získal do státní kasy 251,5 miliardy korun, zatímco církvím na jejich činnost vyplatil jen 60 miliard. A nyní jim vrací ruiny a vytěžené lesy.

V dalším legislativním procesu se tedy Senátem vetovaný návrh vrací opět do dolní komory parlamentu. Protože ale už napoprvé tu získal nadpoloviční většinu, zřejmě se podpory poslanců dočká i tentokrát. Pokud by se tak stalo a ani prezident by zákon nevetoval, senátoři avizovali, že se se stížností obrátí na Ústavní soud. Církve samy se totiž nijak bránit nemohou.

Jiří Hofman