Strategický plán Českobratrské církve evangelické

ZDSC_0189Základní údaje o České republice:

  • Obyvatelstvo: 10 580 000
  • Římští katolíci: asi 20 %
  • Ostatní církve, především protestantské: asi 2 %
  • Ostatní náboženství dohromady: do 2 %

(V posledním sčítání lidu téměř polovina obyvatel na otázku po náboženském vyznání neodpověděla, proto se čísla jen odhadují.)

Základní údaje o Českobratrské církvi evangelické (ČCE):

  • Počet sborů: 250
  • Počet členů podle kartoték sborů: 71 000
  • Počet členů, kteří finančně přispějí aspoň jednou ročně: 21 000–25 000
  • Průměrná účast na nedělních bohoslužbách v celé církvi: 10 100
  • Průměrná účast na nedělních bohoslužbách v jednom sboru: 40 

Strategický plán do roku 2030

Tento plán byl přijat po tříleté práci na synodu ČCE v květnu 2019. Jde o první dokument tohoto typu, který v prostředí ČCE vznikl.

Hlavní podněty k jeho přípravě, projednání a přijetí:

 1. Nespokojenost části církve s některými aspekty života ČCE

Mnohé sbory ČCE jsou živé a otevřené, vykazující činorodost na poli bohoslužebného života, katecheze, setkávání menších skupin, pastorace, dobrovolnické i instituční diakonie, misie…

Přírůstek nových členů v těchto sborech (především městských) je ovšem menší než úbytek členů v jiných (nejčastěji ve venkovských).

To se ovšem děje v době, kdy v české společnosti zároveň strmě vzrůstá zájem o nejrůznější formy spirituality, často alternativní, ezoterické, novopohanské či eklektické. Na tuto duchovní žízeň v okolí našich sborů nedokážeme křesťanskou zvěstí odpovědět tak, jak bychom si přáli.

 2. Finanční odluka od státu

ČCE je nyní ve výjimečné ekonomické situaci. Až do roku 2012 byla přibližně polovina jejího rozpočtu tvořena státním příspěvkem. Šlo o pozůstatek pravidel z komunistické doby. Totalitní stát zabavil hned kolem roku 1950 církvím, především většinové katolické, většinu majetku. „Na oplátku“ se komunisté zavázali hradit část církevních výdajů, především mzdy duchovních; tyto platy byly samozřejmě velmi nízké.

Od roku 2013 pak začal platit nový zákon o vztahu státu a církví. Stát se zavázal co nejrychleji vrátit komunisty dříve ukradený církevní majetek, který ještě bylo možno vrátit a který dostala zpátky především církev římskokatolická. Majetek, který již nebylo možno vrátit, stát církvím postupně splácí penězi, a to ve 30 splátkách v období let 2013–2042. Části těchto financí se římskokatolická církev vzdala ve prospěch ostatních malých církví. Jen díky tomu našlo toto řešení (souběžné restituce a finanční odluka státu a církví) ekumenickou a politickou podporu. Stát tedy splácí ukradený církevní majetek, zároveň ovšem snižuje dosavadní příspěvek na provoz církví, především na platy duchovních.

ČCE má tedy dočasně prostředků více. Je však zřejmé, že od roku 2030 bude od státu dostávat méně peněz a od roku 2042 už vůbec nic. A to činí situaci pro dlouhodobé plánování života a služby církve velmi obtížnou: Přejít na samofinancování rychleji, získat sice větší investiční polštář pro budoucnost plného samofinancování, ale zároveň přitom ztratit samostatnost menších sborů a jejich farářská místa? Nebo přejít na samofinancování pomaleji, dát tím menším sborům možnost farářská místa udržet déle, ale v budoucnosti hospodařit pouze s průběžnými příspěvky aktivních členů?

 Hlavní témata strategického plánu

V této zlomové situaci stanoví strategický plán sedm hlavních témat. Ke každému přiřazuje dílčí cíle a úkoly:

  1. Živý sbor
  2. Zbožnost jako péče o víru
  3. Srozumitelnost a misijní otevřenost
  4. Klíčoví lidé
  5. Přechod na samofinancování
  6. Diakonie, kaplani a Evangelická akademie
  7. Efektivní řízení a hospodaření

ad 1 Živý sbor

V protestantském pojetí má pro křesťanskou víru místní sbor zásadní význam. Jeho základní úkoly a funkce jsou následující (volně podle Sk 2,41–47): konat bohoslužby a katechezi, tvořit společenství víry, diakonicky sloužit a vydávat svědectví. V 1. bodě plánu jsou navržena opatření, která v našich 250 sborech mohou pomoci životu a službě. Jedná se o sdílení toho, co se daří napříč celou církví nebo o posílení kompetence farářů a presbyterů k budování sborů.

ad 4 Klíčoví lidé

Téma se věnuje lidem, kteří jsou ve sborech nejdůležitější: presbyteři a kurátoři, výpomocní kazatelé a faráři. Každý seniorát i celá církev by měl více a trvale podporovat laické výpomocné kazatele, jejichž počet výrazně stoupá.

Co se týče farářů, plánujeme:

- více komunikovat s aktivní evangelickou mládeží o kráse a významu farářské práce, abychom zvýšili počet studentů farářského oboru

- jednat s teologickou fakultou UK o případné úpravě obsahu studia farářského oboru, aby se více přiblížil potřebám a praxi církve

- zpřehlednit a zvýšit farářské platy na úroveň průměrného platu v ČR

ad 5, 6 Roviny seniorátů a církve

V bodu 5 strategického plánu jsou popsány základní úkoly pro přechod na samofinancování: informovat vedoucí sborů o různých zdrojích financí, stanovit rozumná pravidla pro různé konstelace farářských úvazků. V 6. bodu se věnujeme další spolupráci s 34 diakonickými středisky, sedmi evangelickými školami a s institucemi, do kterých vysíláme kaplany (vězení, nemocnice, armáda).

Co od strategického plánu čekáme?

Strategický plán je nový nástroj pro vedení a správu ČCE. Sám o sobě jistě nepřinese řešení všech aktuálních starostí naší církve, může se však stát dobrým pomocníkem pro práci širšího vedení církve a pro podporu života ve sborech. Zda se osvědčí a stane se v budoucnosti nastálo užívaným, dokážeme vyhodnotit až po několika letech.

Roman Mazur, předseda strategické komise