V době pandemie

Studenti Evangelické akademie Náchod pomáhají s hlídáním dětí zaměstnanců náchodské nemocnice

Náchod (4)V souvislosti s šířením nového koronaviru byla na základě mimořádného opatření v polovině března zakázána ve školách výuka. V Náchodě hned druhý den započalo jednání o spolupráci při hlídání dětí mezi okresní nemocnicí a Střední odbornou školou sociální a zdravotní – Evangelickou akademií.

Setkali jsme se s velkou a nezištnou ochotou. Každý pracovní den do školy přichází kolem deseti dětí ve věku od čtyř do dvanácti let, teď přibyly i děti pracovníků lékárny. První týden se o děti ve škole dobrovolně starali sami zaměstnanci, další týden se už přidali dobrovolníci z řad studentů.

Náchod (5)Děti nejvíce využívají učebnu literárně dramatické výchovy, kde si mohou číst a hrát různé hry. Ostatní učebny využívají např. na vypracování domácích úkolů, které jim zadala jejich základní škola. Děti mají rády pohyb, k tomu bohatě využívají tělocvičnu a malou zahradu.

Pro obohacení školu podpořily i místní firmy drobnými dárky, které byly milým překvapením nejenom pro samotné děti, ale i pro vedení školy. Švadlenky navíc ušily pro děti i pro paní učitelky spoustu roušek. Je krásné vidět rozzářené dětské oči a číst děkovné dopisy maminek, jejichž děti škemrají, že by zůstaly ještě o chvíli déle.

Za pomoc a podporu děkujeme!

Renata Dušková, ombudsman náchodské nemocnice

 

Evangelická akademie v Brně v čase koronavirové krize

Naše školy jsou sice uzavřeny, ale žáci, studenti ani kantoři nezahálí! Výuka od prvních dnů pokračuje na dálku a všichni se snažíme nastalou situaci zvládnout, jak nejlépe umíme.

Několik našich odborných učitelek pomáhá zdravotním sestrám v brněnských nemocnicích, řada studentů a učitelů pomáhá různými způsoby dobrovolnicky.

Náchod (1)A co je asi nejnáročnější – zletilí studenti obou našich škol byli vládou povoláni k pracovní povinnosti. Znamená to, že když bude třeba, nastoupí do nemocnic či zařízení poskytujících sociální služby – posilovat personál, pomáhat klientům i pacientům. Není to už jen teorie, několik studentů již povoláno bylo a další to nejspíš čeká v nejbližších dnech. Je to pro ně situace nesmírně náročná.

Snažíme se jim tedy být „na dálku nablízko“, podporovat je, povzbuzovat. My zůstaneme u svých počítačů, oni jdou do terénu. Naši studenti jsou však odhodláni si poradit. A já jsem na ně velice hrdá.

Marta Židková, školní kaplanka