Teologické studium může otřást osobní vírou. Rozhovor s proděkanem evangelické teologické fakulty Ladislavem Benešem

7. portrety009_300x300Evangelická teologická fakulta je součást Univerzity Karlovy jako jedna ze tří teologických fakult. V roce 2019 oslavila první století svojí existence. Jaká je její současná pozice, jak vypadá studium a jak získat nové studenty, o tom jsme si povídali s tamějším proděkanem pro studijní záležitosti, praktickým teologem a farářem Ladislavem Benešem.

Když jsem já sám zahájil studium na fakultě v polovině devadesátých let, bylo složení studentů velice pestré. Řekl bych, že většina z nich neměla v úmyslu se připravovat na službu v církvi. Jak je to dnes?

Situace se hodně proměnila. A to v několika směrech. Pokud jde o studium evangelické teologie, je to skutečně tak, že větší část studentů přichází z církevního prostředí a o službě v církvi uvažuje. A nejsou jen z ČCE, ale prakticky ze všech našich církví. Přicházejí mladí lidé po maturitě, studium teologie však volí například i presbyteři, kteří chtějí prohloubit své znalosti nebo nabídnout službu jako výpomocní kazatelé. Navíc se ukazují lidé, kteří uvažují o druhé kariéře – chtějí začít dělat něco „smysluplnějšího“. Ale situace na fakultě se hodně proměnila tím, že přibylo studium v oblasti sociální práce. Tito studenti tvoří zhruba dvě třetiny osazenstva fakulty, často jsou mezi nimi lidé angažovaní v církvích, ale pochopitelně i ti, kteří se k žádné církvi nehlásí. Učit se od sebe navzájem – jak mezioborově, tak s ohledem na rozmanité světonázorové zakotvení, to je vskutku výzva i napínavý podnik, ve kterém spatřujeme dobrou budoucnost.

Fakulta má sice v názvu „evangelická“, avšak jak mezi studujícími, tak mezi vyučujícími jsou křesťané různých vyznání. Co tedy podle tebe činí tuto fakultu evangelickou?

Jak bylo výše řečeno, na fakultě nejsou jen deklarovaní křesťané. Jsme součást univerzity, a tudíž jsme otevřeni pro všechny, kteří myšlenku univerzity sdílejí. Jsme jedna ze tří teologických fakult, bylo by tedy nejsnazší se pokusit formulovat, čím se odlišujeme. Inu, asi je u nás právě nejvíce evangelíků. Ale já se domnívám, že jde hlavně o tu velkou a tradiční souvislost s evangelickými církvemi, na prvním místě a největší měrou s ČCE. A pak, nebo spíš předně, o pěstování evangelické teologie se svým východiskem v kritickém bádání v oblasti biblistiky. S tím souvisí promýšlení působení evangelia v dějinách i současnosti, otázky křesťanské perspektivy v oblasti etiky, lidské svobody a práv ve vztahu k jiným náboženským a myšlenkovým proudům. Že se to děje v jistém smyslu svobodně, kriticky, ale s ohledem na tradici protestantismu, a zároveň v principiální ekumenické spolupráci a otevřenosti vůči ostatním i vůči tomu, co přichází. A tato kritická reflexe i otevřenost se projevuje jak v oblasti vlastní teologie, tak ovšem i v ostatních našich oborech.

K fakultní práci neodmyslitelně patří živé, dlouhodobě budované vztahy se zahraničními teologickými školami. Můžeš uvést nějaký příklad zdařilé spolupráce se zahraničím?

Možná nemám dostatečné informace, ale „nezdařilou“ spolupráci nepamatuji. Na některé zahraniční školy studenti v posledních letech již nevyjíždějí, ale vesměs jde o zásadní životní i profesní zkušenost. Výhoda naší fakulty spočívá právě v množství kontaktů a možností, takže při splnění poměrně minimálních podmínek může v zahraničí studovat, kdo o to stojí. Na prvním místě mě napadá tradiční spolupráce s Tübingen či Heidelbergem v SRN nebo s Oxfordem v Británii či s univerzitami v Atlantě nebo Princetonu v USA. V oblasti sociální práce jsou atraktivní školy zejména ve Skandinávii. Asi vůbec nejvíc se ale chlubíme spoluprací s univerzitou v Tel Avivu, kterou pěstují naši biblisti. Spolupracují na archeologických vykopávkách v okolí Jeruzaléma, které přinášejí obrovskou zkušenost i dřinu, ale také nové poznatky o životě v době judského království. A opět – k účasti na vykopávkách se může přihlásit v zásadě každý student.

Pro zahraniční studenty fakulta vypisuje také kurzy v angličtině. Co je tím hlavním „lákadlem“, aby si zvolili právě naši fakultu?

TF_social_media87To by chtělo zeptat se těch studentů. Asi není třeba zdůrazňovat, že poslední rok jsou zahraniční aktivity poněkud omezeny. Přesto u nás zahraniční studenti na jeden či dva semestry studují, dnes mohou „z domu“ nebo tady, v Praze. Nedokážu zcela odlišit, nakolik je zájem o fakultu propojen s její úžasnou polohou, atraktivním kulturně-společenským a historickým kontextem, a nakolik s vyučujícími, kteří se v zahraničí hojně angažují a publikují tam. Přijíždí k nám řada zahraničních badatelů, kteří o nás pak se svými studenty pěkně hovoří. Obvykle mají studenti zájem buď o některé konkrétní téma či období z českých dějin – ať reformačních, nebo novodobých, nebo je zajímá mísení kultur, pro Prahu tak typické, taky třeba přijíždějí s konkrétním zájmem o biblistiku atd. Nově budeme nabízet kompletní studium evangelické teologie v angličtině i na bakalářské úrovni. Zjišťujeme, že ve světě je mnoho absolventů různých teologických kurzů, kteří ale projevují zájem o gruntovnější vzdělání, včetně biblických jazyků, systematické teologie či dějin, aby mohli posléze graduovat a ve svých zemích teologicky dále pracovat.

Pro koho jsou určeny obory zaměřené na sociální práci, když něco podobného lze studovat i na jiných školách?

Nabízíme jednak bakalářské studium sociální a pastorační práce. Ale zhruba čtvrtinu předmětů tvoří základní teologické vzdělání, které směřuje k rozšíření motivace k této práci. Souvisí s kritickým promýšlením obrazu člověka, jeho důstojnosti a práv, ale také jde o situaci nouze, nemoci atd. Učí se teologická reflexe sociální reality i práce s porozuměním pro jedinečnost lidského života. Navazující magisterský obor Komunitní krizová a pastorační práce – diakonika se orientuje na propojení komunitní a pastorační práce, klade důraz na komplexní promýšlení spolupráce a vztahů mezi lidmi.

Uvažuje se o dalším rozšíření studijních oborů?

V současnosti ani ne. Spíše přemýšlíme, zda neposílit některé specializace. Nedávno jsme studium rozšířili o navazující magisterský obor Teologie – spiritualita – etika, který nabízí hluboký vhled do křesťanského myšlení i etiky, a to v ekumenickém rozměru. Navazuje svým způsobem na bakalářský obor Teologie křesťanských tradic. Studium je vhodné pro ty, kteří se teologií dosud nezabývali. Naší představou bylo, že ho absolvují lidé, kteří vystudovali jiné obory a chtějí si doplnit znalosti v této oblasti. Tedy lidé z oblasti umění, médií, historie, ekonomie či oborů medicínských, a pochopitelně tzv. v církvích angažovaní laici. Zatím se nám však nedaří tento obor asi správně nabídnout.

Na fakultních webových stránkách je možné najít profily absolventů jednotlivých studijních oborů. Jak je to ale ve skutečnosti? Nacházejí absolventi snadno uplatnění?

Pokud vím, kdo se připravuje na práci v církvi a chce v ní pracovat, umístění najde. Stejně tak v oblasti sociální. Je to do určité míry dáno tím, že dobré vzdělání je tam vždy žádáno, ale i tím, že studenti v daných oblastech již pracují a doplňují si kvalifikaci nebo navážou kontakt s budoucím zaměstnavatelem, objeví, co by je zajímalo a mohou to sledovat. Myslím, že to docela dobře vypovídá o kvalitě fakulty – motivuje k realizaci velmi zajímavých povolání. V církvích, v neziskovém i ziskovém sektoru, v oblasti kulturní i státní správy.

Co bys především chtěl, aby si absolventi z fakulty odnesli?

Možná to některým připadne strašně málo – učit kriticky přemýšlet. To totiž předpokládá nemalé množství znalostí, schopnost metodicky korektně myslet, přehled o celé řadě vědních oborů, schopnost vést s ostatními dialog a spolupracovat s nejrozmanitějšími lidmi, a zároveň to vyžaduje určité nadšení pro celoživotní vzdělávání. Může být pro naše církve a společnost něco užitečnějšího? Může být dobrodružnější způsob života?

Ondřej Kolář