Technologie & náboženství

26d5c882-71fc-4439-be31-b42ba2e71922„Víra v technologie představuje jakousi novodobou eschatologii – víru v to, že technologie spasí člověka a s ním i svět,“ říká František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK.

Mgr. František Štěch, Th.D., vystudoval teologii na Jihočeské univerzitě, kde vyučoval až do roku 2016. Zkušenosti sbíral na řadě zahraničních univerzit: v Nizozemí, Německu a USA. Zabývá se fundamentální teologií, teologickou interpretací krajiny a orientuje se na zkoumání vztahu teologie a nových technologií. Na ETF UK vede mezinárodní výzkumnou skupinu, zabývající se vztahem teologie a současné kultury a vyučuje na Ekumenickém institutu.

Vlivu technologií na člověka se věnujete ve svém projektu Křesťanství po křesťanstvu: Zkoumání lidského údělu v digitálním věku. Oč se jedná?

Jde nám o holistický přístup k tématu lidské zkušenosti v informační společnosti. Ústřední hypotéza je, že pokročilé informační systémy proměňují nejen lidskou zkušenost světa či konstrukci lidské identity, ale formují též celá společenská i politická uskupení. Domníváme se, že v této situaci představuje teologie cenný úhel pohledu při snaze o porozumění proměnám současného světa, včetně jevů, jako je digitalizace či datafikace všeho.

Zkuste mi vysvětlit, jak může být vlastně teologický pohled užitečný.

Přinejmenším ve dvou ohledech. Za prvé teologie může být užitečná v oblasti analýzy a kritiky technologie i technologického způsobu myšlení a za druhé nám opětovně připomíná téma svobody. Teologii nejde o prostou kritiku technologií, ale o znovuobjevování svobodného vztahu člověka k technologiím. A tím si znovu klade otázku: „Kdo je člověk tváří v tvář novým technologiím?“ Ani technologicky vyspělé civilizace nejsou prosté náboženských struktur a konceptů. Ty jsou v nich často nenápadně ukryty, ovšem vždy se nějak dostávají na povrch. Víra v technologie představuje jakousi novodobou, sekularizovanou eschatologii – víru v to, že technologie spasí člověka a s ním i svět. Někteří na tom dokonce vytvářejí nová náboženská hnutí a vzývají takzvanou technologickou singularitu – tedy bod zlomu, když schopnosti strojů překonají schopnosti lidí. Mohu uvést sektu zvanou Cesta budoucnosti, již založil bývalý vývojář Googlu Anthony Levandowski. Její členové věří v božskost umělé inteligence. Ale i futurolog Ray Kurzweil má za to, že díky rozvoji technologie může člověk dosáhnout nesmrtelnosti.

Co ještě na tématu teology zajímá?

Dalším tématem je třeba stvoření. Člověk uskutečňující svou svobodu tvůrčím způsobem tvoří nové technologie, aby se jeho život stal snazším, příjemnějším, a tím se stává tvůrcem, chcete-li stvořitelem technologií. Nad svým stvořením chce mít pochopitelně kontrolu. Je ale možné bezezbytku kontrolovat vše, co tvoříme? Schopnost předvídat lidské chování byla připisována Bohu (u Leibnize) či andělům (u Tomáše Akvinského). V tom s nimi dnes zdatně soutěží algoritmy technologických kolosů, jako jsou Google, Amazon či Facebook.

88e6b9eb-4ee6-4243-9569-84ae5228b851Náboženství se setkává s technologií. Jak se tím proměňuje křesťanství a jeho teologie?

Nevím, jestli už lze říct, jak přesně se křesťanství a jeho teologie mění v závislosti na nových technologiích. Ale o tom, že se mění, jsem přesvědčen. Možná bychom to mohli ukázat na příkladu setkání náboženství s klíčovým technickým médiem, jakým je internet. V nedávné minulosti rozlišil americký sociolog Christopher Helland mezi náboženstvím online a online náboženstvím. Přičemž to prvé by se dalo popsat jako statická přítomnost náboženství či náboženského obsahu na internetu. Jde o webové stránky farností či církevních sborů a podobně. To samozřejmě přetrvává, nicméně postupně se zdokonalující technologie umožnila zhruba v posledních dvou dekádách nástup i „online náboženství“. V reakci na pandemii covidu-19 se mnohé aktivity církví přesunuly do virtuálního prostředí. Zatímco online přenos bohoslužeb býval předtím spíše výjimka, letos už je to běžná praxe, týkající se všech.

Zaujaly vás nějaké konkrétní projevy tohoto trendu?

Jeden římskokatolický duchovní z Marylandu kreativním způsobem zareagoval na současnou situaci a nabídl svým věřícím drive-thru svátost smíření, zpověď. Tedy „servis“ s obsluhou až do vozu, aby bylo možné dodržet předepsané vzdálenosti pro sociální kontakt. Hodně se v této souvislosti hovoří také o možnosti svátosti smíření online či telefonicky. A s tím souvisí i téma využití robotů pro výkon duchovního povolání. V buddhistickém chrámu v japonském Kjótu už působí duchovní-robot označený jakožto Mindar, jenž věřícím žehná, a dokonce s nimi dokáže vést duchovní rozhovor! V roce 2017 byl k pětistému výročí reformace v Německu naprogramován robot BlessU-2, který žehná věřícím. V pěti jazycích.

Není už jen pomyšlení na to, že by duchovní zastoupil robot, poněkud kacířské?

Možná to tak někomu připadat může, já tady ale myslím na svatého Pavla, když v Prvním listě Tesalonickým (5,21) píše: „Všecko zkoumejte, dobrého se držte.“ A to mi přijde v této souvislosti jako důležitá výzva. Osobně si dovedu představit, že v budoucnu může umělá inteligence pomoci duchovním v křesťanských církvích vytvářet kázání, případně je může v této činnosti nahradit úplně. Lze také naprogramovat robota, aby prováděl – a to naprosto přesně – nějaké rituální jednání. Zní to možná ani ne tak kacířsky, jako zábavně, ale vzbuzuje to závažné otázky: Jaká je podstata a cíl církevního kázání? Jak vlastně v současnosti pojmout roli duchovního? Co je pro ni podstatné? Jaká je podstata kněžství? A tak dále.

23eccbd4-5df9-4736-a6ed-11d0fe63ac79 (1)Nemůže se pak z víry, která se odehrává mezi Bohem a člověkem, stát víra mezi Bohem, počítačem a člověkem?

Křesťanská teologie hájí myšlenku stvoření. Navazuje přitom na starší tradici židovskou a tvrdí, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu. To, že je člověk imago Dei, dokládá právě tvůrčími schopnostmi člověka, jež v tomto pohledu jaksi zrcadlí tvorbu Boží. Lidé jsou tak jako Bůh. Nemůže se stát, že bychom ve snaze být jako Bůh vytvářeli umělou inteligenci k obrazu svému? Aby byl počítač (či počítačem ovládaný robot) jako člověk? Vývoj umělé inteligence začíná být pro křesťanské církve velmi zajímavé téma. A to nejen z hlediska etiky. Otázky spojené s vývojem umělé inteligence nám mohou pomoci znovu promýšlet nejen podstatu lidství, ale třeba i podstatu náboženské víry.

Jiří Novák, foto: Martin Pinkas