Archiv autora: pliskova

Bulletin 43 – Velikonoce úvodník

Milí čtenáři,

o tom, že poslední roky naši církev provázejí velká výročí, jste se mohli dočíst už v předchozích úvodnících. Ale výročí pro Českobratrskou církev evangelickou asi nejzásadnější je teprve před námi: Na podzim tohoto roku to bude 100 let, co naše církev vznikla. A jistě bude toto výročí nejnáročnější i z hlediska příprav, které jsou už teď v plném proudu. Oslava totiž musí být opravdu důstojná, musí být hodna důležitosti tohoto historického mezníku. Vznik naší církve je totiž důležitý nejen pro nás, evangelické křesťany, ale zrovna tak pro další občany naší země, ač si toho nemusí být vědomi. Oni se s námi potkávají, slyší o nás, když v médiích upozorňujeme na křivdu, lež, bezpráví, přijímají naši pomoc – pomoc kaplanů, jako učitelů, oddávajících…

Toto číslo Ekumenického bulletinu vychází těsně před velikonočními svátky. Je to záměr. Je to příležitost poukázat na to, že veliká a důstojná výročí nemusí být jen jednou za 100 nebo za 500 let, ale každoročně. Každoroční připomenutí konce pozemského žití Ježíše Krista a oslava jeho vítězství nad smrtí má pro nás dalekosáhlý význam. Přináší nám jistotu, bezpečí, pokoj. To za připomenutí rozhodně stojí, a dobře, že každý rok.

PlíškováPřeju vám, milí přátelé, aby se vám aspoň některý z předložených textů zalíbil, aby vás zaujal.

A především, ať vám nadcházející každoroční svátek velikonoční přinese pokoj a radost.

„Neboj se. Já jsem první i poslední, ten živý; byl jsem mrtev – a hle, živ jsem na věky věků. Mám klíče od smrti i hrobu.“  (Zj 1,17c–18)

 Za redakční radu Jana Plíšková

Farář z Glasgow v Praze. David Sinclair bude pečovat o vztahy s anglicky mluvícími zeměmi

Sinclair DavidK péči o bohaté vztahy mezi Českobratrskou církví evangelickou a církvemi v anglicky mluvících zemích významně přispěje farář Skotské presbyterní církve David Sinclair. Od Nového roku působí v ekumenickém oddělení Ústřední církevní kanceláře ČCE a stráví tam následující čtyři roky. Bude se starat o zahraniční návštěvy, organizovat jejich program a podle potřeby bude k dispozici také farním sborům, které chtějí se sbory v anglicky mluvících zemích rozvíjet partnerství. Pokračování textu Farář z Glasgow v Praze. David Sinclair bude pečovat o vztahy s anglicky mluvícími zeměmi

Vyslání kaplanů a podpis smlouvy o ekumenické spolupráci. Jedinečný výraz spolupráce církví.

Y3A4001Přesně na Den českého vězeňství, 14. 12., bylo v loňském roce do služby slavnostně vysláno 15 nových vězeňských kaplanů a 19 dobrovolníků. Vůbec poprvé se tak stalo při ekumenické bohoslužbě, a to v pražském kostele sv. Václava na Zderaze, který sloužil v 19. stol. jako novoměstská trestnice. Pověření složili slib do rukou generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla a předsedy Ekumenické rady církví Daniela Ženatého. Pokračování textu Vyslání kaplanů a podpis smlouvy o ekumenické spolupráci. Jedinečný výraz spolupráce církví.

Památníky toleranční doby. Dědictví otců má svou hodnotu

DSCF6766Je trochu ostuda, že v Praze není trvalá expozice věnovaná dějinám reformace v českých zemích. V cizině je to běžné, ve Francii nebo v Německu je řada evangelických muzeí, jsou také například v Budapešti. Být si tohoto vědomi je důležité zejména s ohledem na současnou sérii výročí: Bible kralická, mistr Jan Hus, Jeroným Pražský, Martin Luther a napřesrok výročí slučovacího sjezdu českých evangelíků, kde se ustanovila Českobratrská církev evangelická. A přitom máme veřejnosti co nabídnout: Hus a jeho předchůdci jako předzvěst světové reformace, léta náboženského míru a Jednota bratrská, toleranční období a právě také unikátní sjednocení dvou větví protestantské tradice. Pokračování textu Památníky toleranční doby. Dědictví otců má svou hodnotu

Výročí reformace a cesty k smíření po sametové revoluci

0iluJak se Českobratrská církev evangelická vyrovnávala se změnou svého postavení po listopadu 1989 z hlediska „smíření a odpuštění“, bereme-li v úvahu i širší rámec daný výročím vystoupení Martina Luthera před pěti sty roky?

Martin Luther byl bezpochyby vědomým členem církve katolické, tedy obecné. Také Jan Hus přijímal církev jako danost. Odpor církve byl veden proti Lutherově rozpoznání, že církev není ani majetníkem ani prostředníkem spasení. Nelze si koupit pokání ani odpuštění, natož plnost života. Můžeme s Lutherem opakovat, že se snad i my nadějeme být částkou církve neviditelné, kterou chová sám Hospodin ve svém úradku. Proč se tedy o tu svou církev českobratrskou tolik bojíme? Pokračování textu Výročí reformace a cesty k smíření po sametové revoluci

Udržet naději. Komu a jak pomůže dar z postní sbírky

IMG_5386Do Zátarí, jednoho z největších uprchlických táborů na světě, se člověk dostane pohodlně autem. Vyráží se obyčejně po dálnici, která z Ammánu, hlavního města Jordánska, vede k hranici se Sýrií. Tam se odbočí na takzvanou bagdádskou silnici, jede se mírně zvlněnou pouštní krajinou a už z dálky je vidět jakési velké město. Před rokem 2012 označovalo jméno Zátarí malou vesničku. Vše se změnilo poté, co v Sýrii propuklo válečné násilí. Do Jordánska přicházelo čím dál více uprchlíků. Pokračování textu Udržet naději. Komu a jak pomůže dar z postní sbírky

Mezioborová zahraniční konference sociologie a sociální práce na Evangelické teologické fakultě UK

foto 6  fotka 3V prvním zářijovém týdnu roku 2017 se konala v pořadí sedmá mezinárodní konference, na níž se setkávají sociální pracovníci se sociology – 7th International Conference on Sociology and Social Work. Tradice tohoto mezioborového setkání byla založena před několika lety víceméně spontánně z iniciativy britských a holandských sociologů a sociálních pracovníků. V posledních letech se mezinárodní okruh rozšířil a zasáhl i Českou republiku; letošní konference se konala poprvé v Praze, na půdě Evangelické teologické fakulty UK, a přijelo kolem 50 účastníků z 11 zemí. Pokračování textu Mezioborová zahraniční konference sociologie a sociální práce na Evangelické teologické fakultě UK

Sexuální násilí jako válečná zbraň

34464167621_9a17386be9_k„Svět není dobré místo, je plný násilí a utrpení.“ Těmito slovy zahájil svoji řeč k delegátům letošního valného shromáždění Světového luterského svazu dr. Denis Mukwege, lékař z Demokratické republiky Kongo. Tento konžský lékař ví, o čem mluví. Už skoro dvacet let se věnuje péči o děti a ženy, které jsou znásilňovány během zapomenutého konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo. Mír je v nedohlednu, náklady na vedení bojů partyzánské skupiny se platí z nelegální těžby diamantů a dalších minerálů, které jsou nezbytnou surovinou pro výrobu počítačů, tabletů a mobilních telefonů. Obrovské nerostné bohatství, které by jinde bylo požehnáním, je pro tuto zemi prokletím. Pokračování textu Sexuální násilí jako válečná zbraň