Archiv pro rubriku: ČCE

Poselství postmodernímu člověku. Průsečík životního příběhu italského studenta s dávnými dějinnými událostmi

1. Alberto Rocchini.1Já, Alberto Rocchini, pocházím z Pavie, kde jsem studoval literaturu a dějepis. Během svého studijního pobytu v německé Mohuči jsem se nadchl pro reformaci a po návratu do Itálie jsem se přihlásil k Valdenské církvi. Pokračování textu Poselství postmodernímu člověku. Průsečík životního příběhu italského studenta s dávnými dějinnými událostmi

Věrnost „až za hrob“. Rozhovor s Petrem Jaškem

2. JašekPetru Jaškovi se před časem zdál sen. Hrozivý sen. Bylo to v roce 13, zdálo se mu, že byl zavřen v cele, seděl na zemi na ledových dlaždicích a díval se do světla, pronikajícího malým okénkem nahoře v zamčených dveřích. Nemohl se té vidiny zbavit, a o víc než dva roky později, na konci roku 15, se ten sen stal skutečností. Petr Jašek byl zatčen v Súdánu a jako špión byl odsouzen k více než dvaceti letům vězení. Díky úsilí české vlády a díky velvyslankyni České republiky v Káhiře byl v roce 17 propuštěn; oficiálně na základě milosti, udělené súdánským prezidentem Bašírem. O této události napsal knihu s názvem Snubní prsten za život, vyšla letos v nakladatelství Stefanos. Pokračování textu Věrnost „až za hrob“. Rozhovor s Petrem Jaškem

Kříž jako symbol smíření po čtyřech stech letech

5. Bílá horaStředověký vojenský střet v roce 1620 v Praze na Bílé hoře rozdělil český národ a na příštích sto padesát let jej uvrhl do temnoty. Výročí bitvy nyní nabízí příležitost ke společnému symbolickému aktu smíření. A tak zatímco církve jdou po společné cestě ekumenické spolupráce už dlouho, v listopadu roku 2020 byl na Bílé hoře vztyčen smírčí kříž jako trvalé znamení odpuštění a vzájemného porozumění. Pokračování textu Kříž jako symbol smíření po čtyřech stech letech

Slova i činy pod jednou střechou. Vznik Centra Jana Amose Komenského

Přístavba a původní budova Evangelický sbor v Přešticích má své počátky v době po první světové válce. První bohoslužby se konaly na podzim roku 1921 za účasti 60 osob. Počet členů sboru postupně rostl až na několik set. Velkou zásluhu na rozvoji sboru měl dlouholetý kazatel a pastýř sboru Josef Francouz. Sboru však od počátku jeho existence chyběly odpovídající prostory, které by mohly sloužit evangelické komunitě i pospolitosti města Přeštice a okolí. A tak se za ně pan farář vytrvale modlil. Na určitý čas sbor získal budovu synagogy a přilehlého domu, ty však byly roku 1974 zbořeny. Za obtížných podmínek získal alespoň rodinný domek, který sloužil jako kostel, fara i sborový dům zároveň, což ovšem bylo nouzové řešení. Pokračování textu Slova i činy pod jednou střechou. Vznik Centra Jana Amose Komenského

V době pandemie

Studenti Evangelické akademie Náchod pomáhají s hlídáním dětí zaměstnanců náchodské nemocnice

Náchod (4)V souvislosti s šířením nového koronaviru byla na základě mimořádného opatření v polovině března zakázána ve školách výuka. V Náchodě hned druhý den započalo jednání o spolupráci při hlídání dětí mezi okresní nemocnicí a Střední odbornou školou sociální a zdravotní – Evangelickou akademií. Pokračování textu V době pandemie

Kulatý stůl 2020. Zahraniční partneři podpoří projekty za více než 8 milionů korun

DSC_6001Od středy 11. března do čtvrtka 12. března 2020 se na půdě ústřední církevní kanceláře v Praze konalo setkání našich zahraničních partnerů tzv. Kulatého stolu. Jsme rádi, že se toto jednání i přes potíže a komplikace, způsobené omezeními kvůli koronaviru, podařilo uskutečnit. Pokračování textu Kulatý stůl 2020. Zahraniční partneři podpoří projekty za více než 8 milionů korun

Dvacet let s korejskými křesťany v Kobylisích. Vzájemné obohacení jinými tradicemi

oslava_02Neodmyslitelnou součástí sboru v Praze-Kobylisích je dnes komunita korejských křesťanů. První korejské rodiny se na bohoslužbách začaly objevovat na sklonku devadesátých let a v roce 1999 se z iniciativy farářů Jiřího Štorka a Jongsila Lee slavily první bohoslužby společně. Pokračování textu Dvacet let s korejskými křesťany v Kobylisích. Vzájemné obohacení jinými tradicemi

Peníze ze sbírek pomáhají v Řecku. ČCE poslala téměř milion korun

ilustrační (1)Výtěžek mimořádné sbírky byl zaslán třem organizacím na ostrovech Chios a Lesbos, další část peněz míří také do syrského Aleppa. Celková výše podpory je přes 930 000 Kč a poslouží na nákup potravin, léků a zajištění nezbytné lékařské pomoci. Darované finance pomáhají dvěma řeckým organizacím – Perichoresis a Chios People Kitchen a také české pobočce Lékařů bez hranic. Všechny organizace působí na řeckých ostrovech přímo v přeplněných uprchlických táborech a z daru nakupují a rozdávají hlavně trvanlivé potraviny a lékařské potřeby a poskytují nutnou lékařskou péči. Pokračování textu Peníze ze sbírek pomáhají v Řecku. ČCE poslala téměř milion korun

Všichni se jen pohrnou. Rozhovor s Tomášem Junem

2.17 (2)Otvírá mi trochu ležérní, zdvořilý mladý muž s cigárem mezi prsty, následován velkým dobrotivým psiskem. Tomáš Jun, začínající farář; jako jiní. Jenomže tím, že se rozhodl pro sbor v Ústí nad Labem, se situace rapidně mění. Vše však svědčí pro to, že jeho rozhodnutí bylo správné. Stav věcí, s ohledem na minulost, vypadá totiž relativně dost nadějně. Tomáš Jun vystudoval evangelickou teologii. Vikariátem prošel v Praze-Libni a v roce 2018 byl instalován ve sboru v Ústí nad Labem. Nastěhoval se sem se svou ženou, absolventkou pastorační a sociální práce na ETF UK, a s dvěma ještě hodně malými chlapečky. Vila, sídlo evangelické fary, je starodávná. V kanceláři na zdi visí pár fotografií, jedna je z konfirmace začátkem padesátých let 20. století. Konfirmovaných bylo 50, sbor měl asi 4000 členů (!). O deset let později to prý byla už jen desetina. Pokračování textu Všichni se jen pohrnou. Rozhovor s Tomášem Junem