S Pavlem Novákem, vedoucím nízkoprahových klubů střediska Diakonie v Jablonci nad Nisou, jsme rozhovor v dnešní pohnuté době provedli tak, jak se teď dělá „skoro všechno“ – přes počítač, na dálku. Ale slyšeli jsme se i viděli, a já jsem si tím pádem jista, že dotyčný je fakt na své místě. Pro tuhle práci se jednoznačně hodí, ti jeho „romáci, cigáni“ k němu určitě musí mít důvěru. Pokračování textu Blázen a dítě, dva lidé prostí →

Výtěžek diakonické Postní sbírky umožnil velmi rychlou pomoc po tragickém a ničivém výbuchu v libanonském Bejrútu. Exploze připravila o život více než 220 lidí a zanechala po sobě na 6 tisíc zraněných. Asi 300 tisícům lidí vzala střechu nad hlavou. Pokračování textu Diakonie pomáhá postiženým v Bejrútu →

S Diakonií je Jan Soběslavský spjat už od vysokoškolských studií, v organizaci totiž vypomáhal s právním poradenstvím. Po absolutoriu práv a teologie vyhrál konkurz na ředitele Diakonie Brno a v této pozici působil deset let. Ředitelem Diakonie ČCE je třetím rokem. Pokračování textu Pro mě je důležité společenství. S ředitelem Diakonie ČCE o spirituální péči, úkolech Diakonie a také o jedné ideologii →

Doma má Marie Jurošková nachystanou tašku a v té sbaleno jako na tábor. Osobní věci, telefon, polštář, deku, oblíbenou společenskou hru. V kteroukoliv denní i noční dobu je připravena vyrazit. Ne však na tábor, ale ke klientům domova se zvláštním režimem Diakonie ve Valašském Meziříčí. Spolu s paní Marií je takto připraveno dalších devět lidí. Zdravotní sestry, pečovatelé, uklízečky. Pokračování textu Jak Diakonie čelí současné koronavirové epidemii a jak pomáhá →

K rozhovoru jsme se sešli v době, kdy média popisovala bouřlivé dění na turecko-řecké hranici, kterou se snažily překročit davy migrantů. Turecko je prý dokonce k odchodu ze své země nutilo násilím. Pro Erika Siegla a Kristinu Ambrožovou jde o žhavé téma. Kristina totiž stojí v čele diakonického Střediska humanitární a rozvojové spolupráce, Erik vede zahraniční sekci tohoto střediska. Pokračování textu Pomáháme i za hranicemi →

Rodiny se kvůli téhle škole stěhují třeba i přes 100 kilometrů. Jako jedna z mála v České republice totiž dlouhodobě přijímá i žáky s těžkým autismem a dovede jim poskytnout vedle speciálního vzdělání i celodenní péči. Navštěvuje ji 114 dětí. Určitou formu autismu má více než polovina z nich, 80 % z nich nemluví a s učiteli komunikuje přes takzvaný výměnný obrázkový komunikační systém. Přesto tvoří společně s rodiči a zaměstnanci školy jedno velké společenství, jak vyplývá z rozhovoru s ředitelkou Ivanou Kováčovou. Pokračování textu Škola známá široko daleko. Rozhovor s ředitelkou diakonické školy v Merklíně Ivanou Kováčovou →

Slavnosti, hudba, rozhovory, zamyšlení a projekce. To všechno byly oslavy třicetin Diakonie. Začaly odborně: mezinárodním seminářem na téma hodnot v diakonické práci. Následovala dvě setkání v pražském kostele U Salvátora a poté v centru Pražská křižovatka manželů Dagmar a Václava Havlových. Hudbou doprovázel orchestr Konzervatoře Evangelické akademie pod vedením Ladislava Moravetze a Hradišťan, světově známý soubor spojující moravský folklór a worldmusic. V promluvách se vystřídali mezinárodní hosté, klienti Diakonie i zakladatelé organizace, díky kterým v roce 1989 Diakonie svou činnost obnovila a rozrostla se v jednu z nejrespektovanějších pomáhajících organizací v České republice.

Jiří Hofman