Dvě zbrusu nové školy se stávají realitou, třetí se plánuje

BratrskaČeskobratrská církev evangelická je zřizovatel šesti škol, sedmá základní škola se připravuje k otevření v Brně. Pyšníme se konzervatoří v Olomouci, jsme hrdí na šikovné absolventy zdravotnické školy, středních i vyšších odborných škol se sociálním zaměřením a s radostí sledujeme děti z Bratrské školy, zatím jediné základní. Naše školy jsou typické rodinnou atmosférou a tím, že se věnují i problematickým žákům. Zároveň bývají při inspekcích vyhodnocovány jako úspěšné, absolventi většinou snadno nacházejí uplatnění. V moři škol českého školství je to možná pár kapek, přesto jsme za tento kamínek do mozaiky vzdělávání vděčni. Dvě z našich škol usilují již několik let o možnost zvýšit kapacitu žáků a zajistit své působení do dalších let stavbami nových školních budov, které budou splňovat požadavky pro současnou podobu výuky. Zájem umístit dítě do evangelické školy převyšuje totiž současné možnosti těchto škol. Pokračování textu Dvě zbrusu nové školy se stávají realitou, třetí se plánuje

Bulletin 44 – Léto 2018

Úvodník

Vážení čtenáři,

 o tom, jak velká svoboda je v ekonomicky prosperující Čínské lidové republice, víme své. Není divu, že křesťané odtamtud prchají. Skutečně jsou tam ohroženi na životě.

A taky není divu, že prchají i k nám, do svobodné České republiky, kde by čekali porozumění, vstřícné přijetí. Ale nedočkají se, politické poměry této svobodné země moc vstřícné nejsou, rozhodně ne vůči migrantům. Ač se přitom ti mocní zaštiťují pojmem křesťanské hodnoty. Je to ovšem pojem zcela vyprázdněný, bezobsažný.

A tak se v tomto Bulletinu dočtete, jak se k těmto odmítnutým žadatelům o azyl naše církev staví.

O vzdoru Kubánců vůči jejich režimu píšeme po několikáté, i kubánští disidenti byli letos opět naší církví s porozuměním přijati. Doufáme, že z programu, který jsme pro ně v Knihovně Václava Havla připravili, měli radost.

A vám, milí přátelé, přejeme radost z léta. Ale především – mějme všichni v úctě svobodu, mějme radost z toho, když o ni nemusíme bojovat. Je to vzácný statek.

S přáním všeho dobrého

za redakční radu

Jana_PliskovaJana Plíšková

Čínští křesťané v České republice

Prohlášení synodní rady k neudělenému azylu čínským křesťanům

SAMSUNG CAMERA PICTURESPouze osmi čínským křesťanům, kteří v České republice požádali o mezinárodní ochranu, udělilo ministerstvo vnitra na konci února azyl. Rozhodnutí o žádostech, které uprchlíci podali začátkem roku 2016, bylo několikrát odloženo, 70 žádostí bylo nakonec zamítnuto. Pokračování textu Čínští křesťané v České republice

Den pro Kubu 2018. Hájíme (si) lidská práva

DSC_1389Země, odkud pocházejí nejlepší doutníky na světě. Země s nádhernou přírodou. Země, kde se dostanete do vězení, aniž byste udělali cokoli špatného. Země, v níž k nákupu auta potřebujete státní povolení. To všechno jsou tváře Kuby. Den pro Kubu, který se konal v Praze 20. března, chtěl upozornit na porušování lidských práv, a to nejen na tomto ostrově. Českobratrská církev evangelická spolu s Člověkem v tísni jej pořádala už po sedmé. Letošní podtitul jsme nazvali „Hájíme (si) lidská práva“. Pokračování textu Den pro Kubu 2018. Hájíme (si) lidská práva

Bulletin 43 – Velikonoce úvodník

Milí čtenáři,

o tom, že poslední roky naši církev provázejí velká výročí, jste se mohli dočíst už v předchozích úvodnících. Ale výročí pro Českobratrskou církev evangelickou asi nejzásadnější je teprve před námi: Na podzim tohoto roku to bude 100 let, co naše církev vznikla. A jistě bude toto výročí nejnáročnější i z hlediska příprav, které jsou už teď v plném proudu. Oslava totiž musí být opravdu důstojná, musí být hodna důležitosti tohoto historického mezníku. Vznik naší církve je totiž důležitý nejen pro nás, evangelické křesťany, ale zrovna tak pro další občany naší země, ač si toho nemusí být vědomi. Oni se s námi potkávají, slyší o nás, když v médiích upozorňujeme na křivdu, lež, bezpráví, přijímají naši pomoc – pomoc kaplanů, jako učitelů, oddávajících…

Toto číslo Ekumenického bulletinu vychází těsně před velikonočními svátky. Je to záměr. Je to příležitost poukázat na to, že veliká a důstojná výročí nemusí být jen jednou za 100 nebo za 500 let, ale každoročně. Každoroční připomenutí konce pozemského žití Ježíše Krista a oslava jeho vítězství nad smrtí má pro nás dalekosáhlý význam. Přináší nám jistotu, bezpečí, pokoj. To za připomenutí rozhodně stojí, a dobře, že každý rok.

PlíškováPřeju vám, milí přátelé, aby se vám aspoň některý z předložených textů zalíbil, aby vás zaujal.

A především, ať vám nadcházející každoroční svátek velikonoční přinese pokoj a radost.

„Neboj se. Já jsem první i poslední, ten živý; byl jsem mrtev – a hle, živ jsem na věky věků. Mám klíče od smrti i hrobu.“  (Zj 1,17c–18)

 Za redakční radu Jana Plíšková