Rozsvícená krkonošská Kunzárna

IMG_20181013_150024Na podzim si čtenáři Českého bratra mohli přečíst rozhovor s Benjaminem Klineckým, který spolu se svojí ženou Olgou má již druhý rok v pronájmu rekreační středisko Horský domov. Za jejich působení se mnohé ve středisku změnilo k lepšímu a zájem hostů o pobyt je nebývale velký. Součásti areálu je ještě jedna budova, tzv. Kunzárna, která byla bohužel před téměř třiceti lety uzavřena a chátrala. Pokračování textu Rozsvícená krkonošská Kunzárna

Jak letos Diakonie oslaví svých třicet let?

10. IMG_8632V červnu roku 1989 obnovila svou činnost Diakonie Českobratrské církve evangelické. Významné jubileum připomenou narozeninové oslavy, které vyvrcholí společným setkáním ve čtvrtek 20. června od 15 hodin v kostele U Salvátora v Praze. Připravujeme slavnostní program s mnoha hosty, který v několika zastaveních provede třemi dekádami života Diakonie od porevolučních počátků až do dnešních dnů. Nebude chybět hudba nebo prostor pro setkání a rozhovory u kávy či sklenky vína. Zveme všechny, kdo s námi chtějí narozeniny Diakonie společně oslavit: zaměstnance, přátele, partnery Diakonie i další lidi. Těšíme se na vás! Ke slavnostem Diakonie jsme připravili také speciální web www.diakonie30.cz. Najdete tam kalendář akcí středisek a škol, ale také příběhy z Diakonie, informace k historii či hodnotám nebo možnost koupit Diakonii k třicetinám dárek. Pokračování textu Jak letos Diakonie oslaví svých třicet let?

Diakonie je jednička ve speciálním školství

11. Škola Čá¡slav 14Patnáct škol a přes čtyři sta žáků – ve speciálním školství je Diakonie ČCE v České republice na orvním místě. Nejde však jen o počty. Diakonické školy se na přední místo dostaly i proto, že jsou otevřeny dětem s nejtěžšími formami zdravotního postižení, včetně nízkofunkčního autismu. Ve dvou případech – v Merklíně u Plzně a v Praze – Diakonie navíc nabízí žákům ubytování v internátech během pracovního týdne. Ve speciálních školách Diakonie vycházíme z toho, že každý náš žák je originál. Jeden spořádaně sedí v lavici, druhý se musí stále pohybovat, další je tak citlivý, že ho i drobná odchylka od zavedeného pořádku nezvladatelně rozruší: spustí takový křik, že se to rozléhá po celé škole. Je však jisté, že vzdělání je schopen i člověk s nejtěžším handicapem. Nemusí se hned učit číst a psát. Pokroky lze dělat i v tom, jak dát srozumitelně najevo hlad, pocit nepohody nebo touhu po společnosti druhého člověka. Pro člověka s handicapem a jeho blízké to není maličkost, ale zásadní posun dopředu. Spoléháme se v tom na odbornost, zkušenost i dobrou vůli našich pedagogů. A také na individuální přístup, což znamená malý počet dětí ve třídě. Naše školy jsou rodinného typu. Na tom si v Diakonii zakládáme. Pokračování textu Diakonie je jednička ve speciálním školství

Čína, Vietnam, Brazílie, Singapur. Michelská speciální škola vzdělává i děti cizinců

syn Jia Liang a tatínek Tu Shao HuaJe sychravé listopadové dopoledne a ve speciální škole Diakonie v pražské Michli začal další školní den. Nebude však dnes asi úplně obvyklý, jak naznačuje dění na ulici před školou. Ze zaparkovaných automobilů vystupuje odhadem osm Číňanů a chystají se dovnitř. Co se to děje? Pokračování textu Čína, Vietnam, Brazílie, Singapur. Michelská speciální škola vzdělává i děti cizinců

Bulletin 46 – Velikonoce 2019

Milí čtenáři,

máme radost, že vám můžeme představit nové, velikonoční číslo našeho Bulletinu. Musíme se v něm ale vrátit ke dvěma událostem, které už nejsou úplně čerstvé, mají však pro nás velký význam.

O stoletém výročí vzniku naší církve jsme psali již v minulých číslech, ta zásadní oslava se ale konala téměř na den přesně a na tomtéž místě, co naše církev v prosinci 1918 vznikla, takže zprávu o této události i s fotografiemi a videem z oslavy přinášíme až nyní.

Jan Palach. To jméno se nesmazatelně zapsalo do české historie v lednu roku 1969, kdy se tento student, necelého půl roku po okupaci Československa sovětskou armádou po boku s dalšími vojsky Varšavského paktu, na protest proti rezignaci české společnosti upálil. Po smutečním obřadu v pražském Karolinu, kde se se zemřelým loučila akademická obec, ale také statisíce dalších občanů, pak na Olšanských hřbitovech Jana Palacha pohřbil Jakub S. Trojan, profesor Evangelické teologické fakulty. Rozhovor s panem profesorem, ve kterém se k lednu roku 69 vrací, si můžete v Bulletinu přečíst také. Ráda ještě podotýkám, že pietní události, které se konaly v lednu tohoto roku v Praze poblíž Národního muzea, kde se Jan Palach upálil, byly důstojné a vkusné a promluvil při nich i náš synodní senior Daniel Ženatý a další představitelé Ekumenické rady církví.

Milí přátelé, nechť vás naděje, pokoj i radost, Bohem darované ve velikonočních svátcích, neopouštějí ani v časech následujících.

Jana_PliskovaJana Plíšková

Převratný rok 1918 pohledem středoevropských církví. Konference v Senátu

_DSC6446Mezinárodní konference o „osmičkovém roce“ se konala koncem minulého roku v Praze. Zástupci evangelických církví ve střední Evropě se sešli, aby si připomněli dynamické změny, které v roce 1918 přepsaly nejen hranice států, ale měly za následek i změny v uspořádání a spolupráci církví. Pokračování textu Převratný rok 1918 pohledem středoevropských církví. Konference v Senátu

Slavnostní shromáždění v Obecním domě v Praze uzavřelo připomenutí 100 let existence Českobratrské církve evangelické

EVAK6149Máme radost a jsme vděčni za rok oslav, který jsme mohli společně prožít. Ve shromážděních, při bohoslužbách, při promítání filmů a diskusích v Knihovně Václava Havla, nad četnými publikacemi, při koncertech, v rozhovorech, modlitbách… Vše vyvrcholilo čtyřdenním festivalem v Pardubicích, kde se setkali zástupci sborů ze všech koutů republiky.  Závěrem roku se sluší poděkovat všem, kteří přijali povolání stát se faráři a kurátoři sborů ČCE. Symbolicky se tak stalo 16. prosince v pražském Obecním domě, tedy v místě, kde před sto lety generální sněm rozhodl o spojení českých sborů dvou evangelických církví (luterské a reformované) do jedné jediné – Českobratrské církve evangelické. Pokračování textu Slavnostní shromáždění v Obecním domě v Praze uzavřelo připomenutí 100 let existence Českobratrské církve evangelické

Bulletin 45 – advent 2018

Milí čtenáři,

roky končící osmičkou jsou významné i v evropském, dokonce světovém měřítku, avšak speciálně v naší republice je těch osmičkových výročí opravdu hodně a jejich dosah je dalekosáhlý, do naší historie jsou pevně zapsána. A rok 2018 není výjimka.

Uplynulo 50 let od roku 1968, začínajícího zářným pražským jarem a končícího v totálním zmaru po okupaci sovětskou armádou a dalšími vojsky Varšavské smlouvy.

A ještě na jedno 50leté výročí bychom rádi upozornili, byť není osmičkové, s rokem 1968 však úzce souvisí – v lednu roku 69 se před Národním muzeem, na horním konci Václavského náměstí upálil student Jan Palach, který chtěl svým činem probudit český národ z letargie, která jej v měsících po sovětské okupaci neodvratně zachvacovala.

Skončeme nadějněji – máme také výročí stoleté, a tak je v tomto roce opravdu co slavit! 100 let od konce první světové války, ale také od vzniku Československé republiky, u jejíhož zrodu stál náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, a 100 let od vzniku Českobratrské církve evangelické. Článek k výročí naší církve najdete v Ekumenickém bulletinu hned na prvním místě.

Nicméně platí, co hezky řekl ve svém kázání při oslavách ČCE v Pardubicích náš synodní senior: „Sto let sem, sto let tam“. Přichází advent. Kéž je nám vánoční zvěst posilou a nadějí. Kéž ve vánočním shonu nezapomínáme, kde brát oporu a radost a kde je zdroj pokoje, který převyšuje lidský rozum.

Jana_PliskovaS přáním všeho dobrého

Jana Plíšková